Příroda a zvířata v horách kolem Kronplatzu

Tři přírodní parky kolem jedné hory

Kronplatz (Plan de Corones) není osamělý kopec uprostřed civilizace. Ze tří stran ho obklopují chráněná území, která patří mezi nejstarší v Jižním Tyrolsku, a právě v nich se odehrává většina toho, o čem je tenhle text. Nejde o rezervace za plotem, vedou jimi běžné značené stezky a projdete je bez povolenky i bez vstupného.

🏞️ Park	Vyhlášen	Rozloha	Kde leží
🌲 Fanes-Sennes-Prags	1980	25 453 ha	jih a jihovýchod, St. Vigil a Pragser Wildsee
🏔️ Rieserferner-Ahrn	1988	31 320 ha	sever, Tauferer Ahrntal a Antholz
⛰️ Puez-Geisler	1978, rozšířen 1999	10 722 ha	jihozápad, mezi Val Badia, Gröden a Villnösstal

Fanes-Sennes-Prags je z nich pro návštěvníka Kronplatzu nejdostupnější. Začíná prakticky za St. Vigil a sahá až k Pragser Wildsee. Od roku 2009 je součástí světového dědictví UNESCO jako část Severních Dolomit, o čemž píšeme podrobněji v článku o Dolomitech jako světovém dědictví. Znakem parku je svišť, a to není náhoda.

Rieserferner-Ahrn je naopak drsnější, vysokohorský a na severu přímo navazuje na rakouský národní park Vysoké Taury. Ledovce, vodopády a jezera v údolí Tauferer Ahrntal dělají z celého komplexu jedno z největších propojených chráněných území v Evropě.

Puez-Geisler je nejdál a nejmenší, zato geologicky nejzajímavější. Přezdívá se mu dolomitská stavební huť, protože na jeho stěnách jsou vidět všechny horninové vrstvy, ze kterých se Dolomity poskládaly. Nejsnáz se do něj dostanete z Villnösstalu.

Koho v horách reálně potkáte

Tohle je nejčastější zklamání návštěvníků. Lidé si od alpské fauny slibují safari a pak projdou celý den, aniž by cokoli zahlédli. Přitom stačí vědět, kdo kde žije a v jakou dobu se ukazuje.

🐾 Zvíře	Kde ho hledat	Jak velká je šance
🐿️ Svišť horský	alpské louky od 1 800 do 2 400 m, náhorní plošiny Fanes a Sennes	vysoká, od června do září téměř jistá
🐐 Kamzík	strmé svahy a suťová pole nad hranicí lesa	střední, brzy ráno a k večeru
🐏 Kozorožec horský	skalnaté hřebeny, často nad 2 200 m	nižší, chce to trpělivost a dalekohled
🦅 Orel skalní	krouží nad údolími a hřebeny za slunečného dne	střední, spíš dopoledne při termice
🦤 Tetřev hlušec	staré horské lesy, okraje kosodřeviny	nízká, je plachý a zákonem chráněný
🦌 Jelen a srnec	lesní paseky a okraje luk v nižších polohách	vysoká za soumraku, hlavně na podzim

Svišť je jistota, se kterou se dá počítat. Na náhorní plošině Fanes je dokonce louka, které místní říkají Parlament sviští, a jméno dostala podle ladinské pověsti o tom, jak sviští nory ukryly poslední přeživší z bájného lidu Fanes. Ladinské legendy jsou v tomhle koutě Dolomit živé dodnes, psali jsme o nich v textu o ladinské kultuře a údolí Val Badia. Sviště většinou uslyšíte dřív, než uvidíte. Ostré hvízdnutí je varovný signál a znamená, že o vás už dávno vědí.

Zvlášť stojí za zmínku orlosup bradatý. Ve druhé polovině dvacátého století z Alp úplně zmizel a vrátil se sem díky vypouštění mladých ptáků, které začalo 25. května 1986 v rakouském národním parku Vysoké Taury. Do roku 2025 se v celých Alpách vypustilo 264 mladých orlosupů a podařilo se 589 hnízdění ve volné přírodě, celkový alpský stav se odhaduje zhruba na 414 až 547 ptáků (údaj za rok 2024). Buďte ale realističtí. V Jižním Tyrolsku hnízdí zatím jen dva páry, a to daleko na západě ve Vinschgau, v Martelltalu a v Trafoi. Nad Pustertalem se orlosup objevuje jako přeletující, ne jako domácí. Kdo ho tu uvidí, má opravdu štěstí.

Kdy vyrazit, aby to mělo smysl

Zvířata mají svůj rozvrh a ten se s tím vaším potkává jen v úzkém okně. Platí to překvapivě přesně.

• Denní doba. První dvě hodiny po rozednění a poslední dvě před setměním. Mezi desátou a šestnáctou hodinou je většina savců schovaná ve stínu a na trasách je nejvíc lidí.
• Roční doba. Sviště uvidíte od května do konce září, pak zalezou k zimnímu spánku a probudí se až v dubnu. Kamzíci a kozorožci jsou vidět celý rok, ale v zimě sestupují níž. Na podzim navíc začíná jelení říje, kterou v okolí lesů uslyšíte i bez dalekohledu.
• Počasí. Po dešti a za mírně zataženého rána jsou zvířata aktivnější déle. Naopak v horkém poledni nemá cenu nic hledat.
• Nadmořská výška. Nad hranicí lesa, tedy zhruba od 1 900 metrů výš, je otevřený terén a dohlédnete daleko. V lese uvidíte málokdy něco jiného než stopy.

Praktický důsledek pro plánování je nepříjemný, ale férový. Lanovky vás nahoru dovezou až v devět ráno, což je na nejlepší pozorovací okno pozdě. Kdo to myslí vážně, buď vyjde pěšky ještě za tmy, nebo přespí nahoře na chatě. K tomu se hodí náš průvodce vícedenním trekem od chaty k chatě.

Čtyři trasy, kde máte největší šanci

Náhorní plošina Fanes a Sennes od Pederü

Nejlepší volba, pokud jdete cíleně za sviští. Silnice do údolí Tamores končí u chaty Pederü ve výšce 1 548 metrů a odtud vede prudká cesta na plošiny Fodara Vedla a Sennes. Nahoře je otevřená krajina alpských luk a vápencových plošin, přesně to prostředí, kde svišť žije v koloniích. Bez auta se sem dostanete autobusem z Brunecku do Longegy a dál linkou do St. Vigil a k Pederü.

Plätzwiese a Prato Piazza

Rozlehlá vysokohorská louka ve výšce kolem 2 000 metrů, přístupná i pro méně zdatné. Na Plätzwiese se pase dobytek, ale ráno a večer sem chodí i srnčí a kamzíci ze skal Dürrenstein. Silnice nahoru je v sezóně časově regulovaná, počítejte s tím a ověřte si aktuální pravidla před cestou.

Údolí Gsieser Tal a Val Casies

Gsieser Tal je tiché, málo zastavěné a z hlediska zvěře jedno z nejvděčnějších míst v okolí. Chybí tu velká střediska, takže i v hlavní sezóně bývá po ránu prázdno. Dobrá volba pro rodiny, protože trasy jsou mírné.

Reinbachovy vodopády a horní Ahrntal

Okolí Reinbachových vodopádů a údolí nad Prettau patří už k parku Rieserferner-Ahrn. Je to nejlepší oblast pro pozorování dravců, protože nad širokým údolím se dobře tvoří termika a orli tu krouží pravidelně. Cestou nahoru míjíte Neves Stausee.

Co kvete a kdy

Alpská květena má krátké a intenzivní jaro, které nahoře přichází o dva měsíce později než v údolí. Pokud vás zajímají fotografie, přečtěte si i naše tipy na fotografování Dolomit.

• Konec května a červen. Nižší polohy a okraje lesa, šafrány a podbílky hned za tajícím sněhem.
• Červenec. Vrchol sezóny na alpských loukách nad 1 800 metry. Hořce, koniklece, prvosenky a plesnivec alpský, tedy protěž, která je přísně chráněná a trhat se nesmí.
• Srpen. Kvete výš, na sutích a v skalních štěrbinách. Zároveň dozrávají borůvky a brusinky.
• Září a říjen. Květy končí, ale nastupují barvy modřínů, které na podzim žloutnou a celé svahy tím mění tón. Podrobněji o tomhle období píšeme v článku o jaru a podzimu na Kronplatzu.

Návštěvnická centra parků, vstup zdarma

Obě centra v okolí Kronplatzu mají vstup zdarma a jsou to nejlepší náhradní plán, když prší. Zdaleka to nejsou jen panely s textem, mají modely, reliéfy a expozice, které zabaví i děti. Další nápady na nevlídné počasí najdete v článku co dělat na Kronplatzu za deště.

🏛️ Centrum	Adresa	Sezóna 2026	Otevírací doba
🌲 Fanes-Sennes-Prags	Catharina Lanz Str. 96, St. Vigil in Enneberg	do 31. října 2026	úterý až sobota, 9:30 až 12:30 a 14:30 až 18:00
🏔️ Rieserferner-Ahrn	Rathausstraße 8, Sand in Taufers	od 5. května do 31. října 2026	úterý až sobota, 9:30 až 12:30 a 14:30 až 18:00

U obou platí, že poslední vstup je v 17:30 a že jsou zavřená v neděli, v pondělí a o státních svátcích, s výjimkou 15. srpna. Parkování u centra v St. Vigil je zdarma a autobusová zastávka je sto metrů od vchodu. Uvedená data platí pro sezónu 2026 a před další sezónou je aktualizujeme.

Expozice v Sand in Taufers stojí na tématu hranic, tedy toho, kde končí možnosti přírody a kde končí možnosti člověka. Najdete tam velký prostorový reliéf pohoří, oddíl o ledovcích, sbírku minerálů a vyřezávané dravce v životní velikosti. Centrum v St. Vigil je zaměřené na geologii Dolomit a na život v parku Fanes-Sennes-Prags.

Pravidla, která v parku platí

Přírodní park není národní park, takže tu neplatí zákaz vstupu ani vjezdu do velkých oblastí. Pár věcí ale hlídaná jsou, a některé z nich lidé porušují spíš z neznalosti.

• Zůstaňte na značených cestách. Nejde o formalitu. Vyplašená zvěř utíká a v zimě ji každý zbytečný útěk stojí energii, kterou nemá kde doplnit.
• Nekrmte zvířata. Sviště lidé krmí nejčastěji a je to pro ně přímo škodlivé, lidské jídlo nedokážou strávit.
• Nesbírejte rostliny. Protěž alpská a několik dalších druhů jsou chráněné, za utržení hrozí pokuta.
• Pes na vodítku. V oblastech s pastvou to platí obzvlášť, protože stáda hlídají pastevečtí psi. Podrobnosti máme v článku o Kronplatzu a Dolomitech se psem.
• V zimě respektujte klidové zóny. Skialpinisté a sněžnicoví turisté se v nich pohybovat nemají, jsou vyznačené v terénu. Více v textu o sněžnicích a zimních procházkách.
• Bivakování a stanování je v parcích mimo vyhrazená místa zakázané.

S dětmi, bez auta a bez zkušeností

Pozorování zvířat je jedna z mála horských aktivit, kde jsou děti ve výhodě. Vidí nízko, všímají si detailů a bavit je to začne dřív než dospělé. Tři věci ale rozhodují.

Vyberte krátkou trasu. Osmihodinový přechod nedává smysl, protože poslední tři hodiny nikdo nic hledat nebude. Lepší je dvouhodinová procházka po plošině s dostatkem času na zastavení. Konkrétní tipy máme v textu o rodinných atrakcích a aktivitách pro děti a o túrách s kočárkem.

Bez auta to jde. Údolí Pustertal obsluhuje železnice a na ni navazují autobusy do bočních údolí, včetně St. Vigil a Ahrntalu. Držitelé karty hosta mají veřejnou dopravu zpravidla v ceně, podrobnosti jsme rozebrali v článku o kartě hosta.

Počítejte s horským počasím. Nahoře je i v srpnu ráno kolem pěti stupňů a odpolední bouřky přicházejí rychle. Co si sbalit, shrnuje článek co si sbalit na Kronplatz, a pokud jdete mimo hlavní trasy, projděte si i bezpečnost v horách.

Co si vzít s sebou

Vybavení na pozorování zvířat je levné a vejde se do malého batohu.

• Dalekohled je jediná věc, která opravdu rozhoduje. Stačí kompaktní osminásobný, těžké modely stejně necháte v autě.
• Tlumené barvy oblečení. Signální bunda na otevřené louce je vidět na kilometr.
• Teplá vrstva navíc. Pozorování znamená stání a čekání, ne pohyb, takže vám bude zima dřív, než čekáte.
• Termoska. Ranní vyjití má smysl jen tehdy, když se dá na místě chvíli vydržet.
• Fotoaparát s delším objektivem, pokud fotíte. Telefon na sviště sedící padesát metrů daleko nestačí.

Co nepotřebujete, jsou pískací hračky, reproduktor a spěch. Ticho je v tomhle případě nejúčinnější vybavení, které máte zadarmo.