Prettau (Predoi) (Predoi)
Prettau, italsky Predoi, je poslední obec údolí Ahrntal a nejsevernější obec Jižního Tyrolska. Leží v 1 475 m n. m., žije tu zhruba 520 lidí a jezdí se sem hlavně kvůli jedné věci. Za vesnicí se do hory zavrtává měděný důl, ve kterém se těžilo pět století, a dnes vás jeho štolou veze důlní vláček kilometr do skály. Uvnitř je stálých osm stupňů a za přepážkou takzvaný Klimastollen, štola s čistým vzduchem pro lidi s dýchacími potížemi. Poradíme, kolik to stojí v sezóně 2026, kdy je otevřeno, jak se sem dostat bez auta a co spojit se závěrem údolí v Kasern.
Ilustrační foto
Kde Prettau leží a jak se sem dostanete
Prettau (italsky Predoi) je poslední obec údolí Ahrntal (Valle Aurina) a zároveň nejsevernější obec Jižního Tyrolska. Střed vesnice leží v 1 475 m n. m., katastr obce se táhne od 1 325 m až k 3 499 m na hraničním hřebeni s Rakouskem. Žije tu zhruba 520 lidí, takže si to nepředstavujte jako středisko. Je to horská vesnice s kostelem, pár penziony a jedním velkým důvodem, proč sem lidé jezdí.
Z Brunecku je to asi 40 km a podle provozu 50 až 60 minut jízdy. Silnice vede celým Ahrntalem přes Sand in Taufers, Luttach a Steinhaus, je asfaltová a bez serpentin, ale úzká a v létě plná. Počítejte s tím, že posledních dvacet kilometrů pojedete výrazně pomaleji, než ukazuje navigace. Od horní stanice Klausbergu je to ještě asi deset minut dál do závěru údolí.
Bez auta se sem dostanete autobusem. Z Brunecku jede linka 450 celým údolím až do Kasern, jízdenka je součástí sítě jihotyrolské dopravy a s kartou hosta ji máte zdarma. Do Brunecku se dostanete vlakem Pustertalskou dráhou, takže Prettau je jedno z mála míst v závěru údolí, kam se opravdu dá dojet bez vlastního vozu.
Měděný důl, 500 let těžby v jednom kopci
Hlavní důvod, proč sem zajet, je Zemské muzeum hornictví ve stanovišti Prettau. Měděná ruda se tady dobývala zhruba od roku 1400 a nejlepší časy dolu znamenaly 400 až 450 zaměstnaných havířů, tedy prakticky celou mužskou část vesnice. Ruda vycházela na povrch pod Rötkreuzem ve výšce kolem 2 000 m a hnala se štolami dolů k údolí.
Provoz skončil v roce 1893. Poslední majitelé, hrabata z Enzenbergu, neustáli cenu mědi dovážené ze Spojených států. Krátký pokus o obnovu přišel v roce 1957 a definitivní konec v roce 1971, tehdy z ekologických i ekonomických důvodů. Co zbylo, se v devadesátých letech proměnilo v muzeum.
Návštěva vypadá takhle. Nasednete do žlutého důlního vláčku, který vás odveze kilometr do nitra hory štolou svatého Ignáce. Jízda trvá kolem deseti minut a je to nejsilnější část celé prohlídky, protože se vám nad hlavou zavře skála a světlo skončí. Uvnitř je celoročně 8 °C, takže bunda není doporučení, ale nutnost. Helmu a pláštěnku dostanete na místě, pevné boty si vezměte vlastní. Prohlídky jsou jen s průvodcem a jen na rezervaci, na místě se dovnitř bez objednání většinou nedostanete.
Ke vstupence patří i druhé stanoviště muzea ve Steinhausu (Cadipietra), kde je expozice v bývalé sýpce Kornkasten. Je to jiný typ návštěvy, klasické muzeum s předměty a výkladem o životě havířů, a hodí se jako doplněk k dolu, ne jako náhrada.
Klimastollen, léčebná štola pro dýchací cesty
Uvnitř dolu je za přepážkou takzvaný Klimastollen, klimatická štola. Vzduch v ní je prakticky bez prachu, pylu a alergenů, drží se stálých 8 až 10 °C a má vysokou vlhkost. Používá se jako doplňková terapie při astmatu, chronickém zánětu průdušek a alergiích. Sezení trvá zhruba dvě hodiny, leží se v teple zabalený v dekách a nic se nedělá.
Berte to prosím jako to, čím to je. Není to zázračná léčba a nikdo vám nic negarantuje. Pokud ale máte v rodině někoho, komu vysokohorské klima prokazatelně dělá dobře, je to zajímavá varianta programu na den, kdy prší. Rezervace je nutná i sem a je rozumné si dopředu ověřit, jestli je zrovna volno, kapacita není velká. Další tipy na deštivý den máme v přehledu co dělat v okolí Kronplatzu za deště.
Ceny a otevírací doba, sezóna 2026
Muzeum má sezónu od 1. dubna do 8. listopadu 2026, otevřeno je úterý až neděle od 10 do 17 hodin, poslední vjezd do štoly je v 15 hodin. V pondělí je zavřeno (mimo svátky) a přes zimu je muzeum mimo provoz. Následující ceny jsou vypsané z oficiálního ceníku muzea k 12. srpnu 2026 a před novou sezónou je aktualizujeme.
| ⛏️ Prohlídka štoly (Abenteuer Stollen) | dospělý 16 € |
| 👵 Senioři nad 65 let | 12 € |
| 🎓 Studenti a mladí od 16 do 27 let | 12 € |
| 🧒 Děti od 7 do 16 let | 8 € |
| 👨👩👧 Rodinná (2 dospělí a děti) | 32 € |
| 👤 Malá rodinná (1 dospělý a děti) | 16 € |
| 🫁 Klimastollen, sezení | dospělý 22 €, senioři a studenti 18 €, děti 10 € |
| 🕐 Poslední vjezd do štoly | 15:00 |
Vstupenka do štoly platí i pro stanoviště Steinhaus, takže obě části muzea zvládnete na jeden lístek. Skupiny od patnácti osob mají 12 € na hlavu. Pokud plánujete i Klimastollen, počítejte s tím, že obě věci dohromady zaberou skoro celý den, ne dvě hodiny.
Kasern, konec silnice a poutní kostel
Kousek nad Prettau leží osada Kasern (Casere) ve výšce necelých 1 600 m. Tady silnice pro auta doslova končí, dál je závora a jen pěší cesta. Je to klasické výchozí místo pro túry do závěru údolí a zároveň nejsevernější bod, kam se v Itálii dá dojet autem po veřejné silnici.
Stojí tu poutní kostel svatého Ducha (Heilig-Geist-Kirche), malá bílá stavba na louce, která je asi nejfotografovanějším motivem celého údolí. Není to velká památka a prohlídka zabere pět minut, ale poloha v závěru údolí pod třítisícovkami z ní dělá zastávku, kterou nechcete minout. Jestli vás tenhle typ míst baví, máme jich víc v přehledu klášterů a poutních míst v okolí.
Parkoviště v Kasern je placené a v sezóně o víkendech bývá zaplněné dopoledne. Pokud sem míříte na túru, vyrazte brzy, nebo přijeďte autobusem, který jede až sem.
Co v okolí podniknout
Prettau není místo na týden, ale na den až dva rozhodně. Kombinace, které dávají smysl:
- Důl a Kasern v jeden den. Dopoledne prohlídka štoly, oběd v Prettau, odpoledne procházka k poutnímu kostelu a zpátky. Tempo na půl plynu, vhodné i s většími dětmi.
- Vysokohorská túra ze závěru údolí. Od Kasern vedou značené cesty do sedel na rakouské hranici a k obhospodařovaným chatám. Jsou to celodenní výstupy s pořádným převýšením, ne procházky, a chtějí dobrou předpověď.
- Spojení s lanovkou. Na zpáteční cestě se nabízí Klausberg nad Steinhausem nebo Speikboden nad Sand in Taufers, obojí je z Prettau po cestě zpátky.
- Vodopády na začátku údolí. Reinbachovy vodopády u Sand in Taufers se dají zvládnout jako odpolední zastávka cestou domů.
Celý dvoudenní plán údolím včetně Prettau máme rozepsaný v itineráři Tauferer Ahrntal na dva dny.
Kdy jet a na co si dát pozor
Nejlepší je od června do září, kdy je muzeum v plném provozu a horské cesty jsou schůdné. Květen a říjen jsou klidnější a levnější na ubytování, ale nahoře může ležet sníh a část chat je zavřená, tomu se věnujeme v textu o mezisezoně na jaře a na podzim.
Tři věci, které lidi překvapí:
- V dole je zima i v srpnu. Osm stupňů a vlhko po dobu hodinu a půl trvající prohlídky není nic příjemného v tričku. Vezměte mikinu nebo lehkou bundu pro každého, včetně dětí.
- Rezervace není formalita. Prohlídky jsou vedené a mají pevné časy vjezdu. V hlavní sezóně se termíny plní několik dní dopředu, hlavně za deště, kdy se sem sjede celé údolí.
- V pondělí máte smůlu. Muzeum je zavřené a v Prettau toho jiného moc není. Jestli vám vyjde pondělí, přeplánujte to na jiný den.
Obec je malá, takže nečekejte široký výběr restaurací ani obchodů. Nakupte v Sand in Taufers nebo ve Steinhausu, tady je jen základ. A počítejte s tím, že mobilní signál v závěru údolí a v dole zkrátka není.
