Sjezdovky na Kronplatzu

Kronplatz, italsky Plan de Corones, je výrazná zaoblená hora nad městem Bruneck (italsky Brunico) v údolí Pustertal v Jižním Tyrolsku, tedy v severní Itálii. Přestože atmosféra tady připomíná alpskou klasiku a mluví se německy i italsky, o Rakousko nejde. Vrchol dosahuje výšky 2275 metrů a údolní stanice leží kolem 835 metrů nad mořem, takže výškový rozdíl mezi vrcholem a údolím je slušný a zaručuje dlouhé nepřerušené sjezdy. Kolem celé hory se rozprostírá zhruba 120 kilometrů sjezdovek, které patří k nejlépe upravovaným v celých Dolomitech.

Kronplatz v kostce

Areál má nezvyklé uspořádání. Sjezdovky se rozbíhají z jednoho vrcholu na všechny strany jako paprsky, takže z hlavní stanice na vrcholu se dostanete prakticky kamkoli a vždy se stejnou lanovkou vrátíte zpět nahoru. Tohle uspořádání oceníte hlavně s dětmi nebo ve skupině s různou výkonností, protože se snadno domluvíte na místě setkání a nikdo se neztratí v bludišti údolí. Nahoru vedou moderní kabinové lanovky ze tří směrů, z Reischachu u Brunecku, z Olangu a od St. Vigil. Díky tomu se dá nástup rozložit a ranní fronty nebývají tak dlouhé jako v areálech s jediným vstupem. Více o provozu a jízdních dobách najdete na stránce o lanovkách a jejich provozu.

Sezona trvá zhruba od začátku prosince do začátku dubna, přesné termíny se rok od roku mírně liší podle sněhových podmínek a plánu Dolomiti Superski. Kronplatz je jedním z dvanácti středisek tohoto propojeného kolosu, takže s jedním skipasem máte teoreticky k dispozici stovky kilometrů tras po celých Dolomitech. Když budete chtít zůstat věrní jedné hoře, poslouží vám levnější lokální varianta, o které se rozepíšeme níže.

Pro koho jsou zdejší sjezdovky vhodné

Kronplatz má pověst areálu, kde se dobře cítí rodiny s dětmi a mírně pokročilí lyžaři, kteří chtějí najezdit spoustu kilometrů bez stresu. Většina sjezdovek je široká, přehledná a rovnoměrně sklonná, takže máte dost prostoru na oblouky a nemusíte se bát nečekaných zúžení nebo tlačenice na jednom místě. Kdo se učí nebo si po pauze obnovuje jistotu, ocení modré a snadnější červené sjezdovky, kterých je tu většina.

Zároveň si přijdou na své i zdatní a sportovně založení lyžaři. Několik prudších červených a černých tratí prověří techniku i nohy, obzvlášť ráno na tvrdém podkladu. Vyloženě rozlehlé nekonečné modré louky pro úplné začátečníky tady sice nenajdete v takovém rozsahu jako v některých plochých areálech, ale cvičné svahy u nástupních stanic poslouží dobře. Shrnuto, pokud patříte do některé z těchto skupin, budete tu spokojení:

• Rodiny s dětmi, které potřebují jistotu, přehledné svahy a dobré zázemí, tu sedí velmi dobře.
• Mírně pokročilí, kteří chtějí najezdit kilometry po perfektně upravených červených, jsou tu jako doma.
• Sportovci a rychlí lyžaři si užijí ranní carvingové jízdy po tvrdém a prudší tratě včetně Erty.
• Úplní začátečníci zvládnou start na cvičných svazích, časem se ale budou chtít posunout na delší tratě.

Charakter areálu a obtížnost

Kdybychom měli Kronplatz popsat jednou větou, řekli bychom, že je to areál pro plynulou jízdu a rychlé najíždění kilometrů. Trasy jsou z velké části široké a udržované do posledního metru, takže i za slabšího sněhu se jezdí příjemně. Rozložení obtížností je vyvážené směrem k modrým a červeným sjezdovkám, což je přesně to, co většina lyžařů na dovolené hledá. Extrémně technických boulí a úzkých žlabů tu mnoho nenajdete, na druhou stranu se nemusíte bát, že vás zaskočí něco nad vaše síly, aniž byste o tom předem věděli.

Díky paprskovitému uspořádání si můžete den poskládat jako z kostek. Ráno vyjedete nahoru, vyberete si stranu hory podle sněhu a slunce a postupně objíždíte jednotlivé svahy dokola. Protože se všechno sbíhá na vrcholu ve výšce 2275 metrů, orientace je snadná i pro ty, kdo nemají v oblibě složité mapy. Dlouhé přejezdy mezi vzdálenými částmi tady prakticky odpadají, což je velký rozdíl oproti rozlehlým lineárním kolotočům, kde snadno strávíte půl dne jen přesuny. Na Kronplatzu naopak lyžujete, ne cestujete.

Erta a Světový pohár žen

Nejznámější zdejší tratí je Erta, prudká sjezdovka, která hostí závody Světového poháru žen v obřím slalomu. Sklon a tvrdá, závodně upravená plocha z ní dělají zážitek úplně jiného kalibru, než jaký nabízejí okolní pohodové červené. Pokud jste sebevědomý lyžař a chcete si vyzkoušet, jaké to je stát na startu jako závodnice, Erta je jasná volba. Berte ale vážně, že jde o opravdu strmý svah, na kterém se za mrazivého rána drží led a chyba se neodpouští.

Pro méně jisté lyžaře platí jednoduchá rada. Erta je skvělá k tomu, abyste se na ni přijeli podívat a případně ji sjeli až v poledních hodinách, kdy slunce podklad trochu změkčí. Ranní ledovou verzi klidně přenechte zdatnějším. Kolem ní i tak vede dost snadnějších alternativních tratí, takže i když si na slavnou sjezdovku troufnete jen jednou za den, zbytek času strávíte pohodlně a bez nervů.

Zasněžování a úprava sjezdovek

Jednou z hlavních předností Kronplatzu je spolehlivé zasněžování. Areál je hustě pokrytý technickým zasněžováním, takže i v sezonách s méně přírodního sněhu bývají sjezdovky sjízdné shora až dolů. To je velká výhoda hlavně na začátku a na konci sezony, kdy jinde bojují s prořídlými pásy. Ve spojení s pravidelnou noční úpravou to znamená, že ráno vyjíždíte na hladký, rovnoměrný povrch bez ledových ploten a hrbů.

Úprava tratí patří ke špičce v regionu. Rolby jezdí každou noc a výsledkem je onen typický kronplatzský samet pod hranami, po kterém se tak dobře carvuje. Protože je hora poměrně vysoká a otevřená, počítejte na druhou stranu s tím, že vrcholové partie umí být větrné a mrazivé. Vyplatí se proto sledovat aktuální počasí a podle něj volit oblečení i to, na kterou stranu hory ráno vyrazíte. V závětří a na sluníčku bývá i za chladného dne úplně jiná nálada než na hřebeni.

Skipas a napojení na Dolomiti Superski

Kronplatz je součástí obřího kolotoče Dolomiti Superski, který sdružuje dvanáct lyžařských oblastí pod jedním skipasem. V praxi máte dvě možnosti. Buď si koupíte lokální skipas jen na Kronplatz, který je levnější a bohatě stačí, pokud plánujete zůstat na jedné hoře, nebo sáhnete po dražším skipasu Dolomiti Superski, se kterým můžete objíždět i okolní střediska.

Pro sezonu 2025/26 vychází jednodenní dospělý skipas jen na Kronplatz na 72 € v běžné sezoně a 80 € ve špičce. Celý Dolomiti Superski stojí za stejný jeden den 77 € v běžné sezoně a 86 € ve špičce. Příjemná zpráva pro rodiny je, že děti narozené v letech 2018 až 2022 jezdí zdarma v doprovodu platícího dospělého. Ceny se přirozeně mění, proto je vždy před novou sezonou aktualizujeme, podrobný přehled najdete na stránce o cenách skipasu. Jestli se vám víc vyplatí lokální varianta, nebo velký skipas, jsme rozebrali v samostatném článku o skipasu.

Jak se dostanete nahoru

Na vrchol vedou tři hlavní vstupy, z nichž si vyberete podle toho, kde bydlíte. Z Reischachu u Brunecku se svezete kabinovou lanovkou od údolní stanice poblíž města, tenhle vstup je oblíbený díky snadné dostupnosti. Druhá trasa vede z Olangu a třetí od St. Vigil, což ocení hlavně ti, kdo bydlí na jižní straně hory. Díky rozdělení vstupů se dav rozprostře a ranní nástup bývá plynulejší.

Všechny přístupové lanovky jsou moderní a kapacitní, takže i v hlavní sezoně se čekání drží v rozumných mezích. Podrobnosti o jednotlivých lanovkách, jejich kapacitě a provozní době najdete na stránce věnované lanovkám. Pokud teprve vybíráte, kde se ubytovat, vyplatí se zvážit blízkost k jednomu z těchto tří nástupů, ať ráno neztrácíte čas přejezdy autem. Inspiraci hledejte v nabídce ubytování v okolí Brunecku, Olangu i St. Vigil.

Kdy vyrazit a kam zamířit

Nejjistější podmínky panují obvykle od druhé poloviny prosince do března, kdy jsou v provozu všechny lanovky a sníh drží i v nižších partiích. Kdo nechce potkat davy, měl by se vyhnout hlavním evropským prázdninovým špičkám, zvlášť týdnu kolem Vánoc a únorovým prázdninám. Krásně se jezdí i na konci sezony na přelomu března a dubna, kdy je delší den, slunce hřeje a fronty řídnou, jen počítejte s tím, že odpolední sníh v nižších polohách měkne.

Pokud jde o taktiku dne, ráno vyrazte na tratě orientované k východu a jihu, kde brzy vysvitne slunce a rozehřeje povrch, a strmější svahy včetně Erty si nechte spíš na dobu, kdy přestane být podklad ledový. Za pěkného počasí se vyplatí vyjet úplně na vrchol i mimo lyžování, protože rozhled po okolních dolomitských štítech stojí za to. Více o samotném vrcholu a o tom, co se tam dá podniknout, najdete na stránce o vrcholu Plan de Corones. Kompletní přehled zimních tipů pak nabízí naše zimní sekce, kde postupně doplňujeme další rady pro pohodovou lyžovačku.