Dolomity jako světové dědictví UNESCO a proč jsou výjimečné

Co znamená zápis na Seznam světového dědictví UNESCO

Seznam světového dědictví UNESCO sdružuje místa, která mají pro celé lidstvo takzvanou mimořádnou univerzální hodnotu. Nejde jen o čestný titul. Zápis znamená, že daná lokalita patří svým významem všem lidem bez ohledu na to, ve které zemi se nachází, a že si zaslouží ochranu pro budoucí generace. Když stojíte pod bledými stěnami Dolomit, díváte se na krajinu, kterou mezinárodní společenství postavilo na stejnou úroveň jako nejslavnější přírodní divy světa.

Dolomity byly na Seznam světového dědictví zapsány 26. června 2009. Do rodiny chráněných míst se dostaly díky spojení dvou hodnot, které se u přírodních lokalit hledají jen zřídka pohromadě. První hodnotou je výjimečná krása a druhou je vědecký, konkrétně geologický a geomorfologický význam. Právě toto propojení estetiky a poznání dělá z Dolomit místo, které stojí za to poznávat pomalu a s pokorou. Nezáleží na tom, jestli sem přijedete kvůli fotografiím, nebo kvůli tichu hor, vždy odjíždíte s pocitem, že jste viděli něco vzácného.

Proč získaly zápis právě Dolomity

Dolomity nejsou jedno souvislé pohoří. Zápis se týká takzvané sériové lokality, tedy chráněného celku, který se skládá z devíti oddělených horských systémů roztroušených po severní Itálii. Tyto skupiny spojuje společný charakter krajiny, přestože je od sebe dělí údolí, silnice i celá města. Komise UNESCO ocenila, že dohromady tvoří ucelený obraz jednoho z nejkrásnějších horských typů na světě.

Hlavním důvodem zápisu byla mimořádná krása bledých vápencových stěn, věží a štítů. Tyto tvary působí, jako by je vytesal sochař. Svislé stěny se zvedají přímo z travnatých luk a lesů, takže kontrast mezi měkkou zelení a strmou skálou je obzvlášť silný. Druhým důvodem byl geologický a geomorfologický význam, tedy fakt, že Dolomity vyprávějí čitelný příběh o dějinách Země. Málokde jinde můžete na jednom místě obdivovat krásu a zároveň číst v kamenech miliony let starou historii. Právě tato kombinace rozhodla, že se pohoří zařadilo mezi nejcennější přírodní místa planety.

Bledé hory a jejich geologická stavba

Přezdívka bledé hory vystihuje Dolomity dokonale. Za jasného dne mají stěny světlou, téměř bílou až šedavou barvu, která se výrazně liší od tmavších žulových nebo břidlicových pohoří. Za tuto barvu může hornina zvaná dolomit, podle níž dostalo celé pohoří jméno. Jde o druh vápence bohatý na hořčík, který odolává zvětrávání jinak než běžné skály a vytváří charakteristické svislé útvary. Svislé bledě zbarvené štíty v pestrých sochařských tvarech jsou tím, co si z Dolomit odnesete v paměti nejdéle.

Právě tvar dělá z Dolomit tak fotogenickou krajinu. Uvidíte tu osamocené věže, ostré hřebeny, hluboké žlaby i rozsáhlé skalní plotny. Mnohé štíty připomínají varhany, zuby nebo prsty zvednuté k nebi. Tato pestrost tvarů není náhodná. Vznikla dlouhým působením vody, ledu a mrazu, které z původně souvislých vrstev vymodelovaly dnešní sochařsky členěnou krajinu. Když stoupáte po některé ze značených túr, procházíte přímo mezi těmito útvary a vnímáte jejich měřítko mnohem silněji než z fotografie. Teprve na místě pochopíte, jak jsou zdejší stěny obrovské.

Jak Dolomity vznikly z pravěkých korálových útesů

Nejpřekvapivější na Dolomitech je jejich původ. Dnešní vysokohorské štíty vznikly na dně teplého mělkého moře. V období druhohor, konkrétně v triasu, se zde rozkládaly korálové útesy a mořské plošiny. Vápnité schránky drobných organismů a korálů se po miliony let ukládaly na dně, tvrdly a postupně se měnily v mohutné vrstvy horniny. To, co dnes obdivujete stovky metrů nad údolím, bylo kdysi živé mořské dno plné života.

Tyto vrstvy se dochovaly v pozoruhodné kvalitě, a proto v dolomitských skalách nacházíme fosilie mořského života. Jde o svědectví doby, kdy se život na Zemi obnovoval po největším vymírání v celých dějinách planety. Studium zdejších hornin pomáhá vědcům pochopit, jak se příroda po obrovské katastrofě dokázala znovu rozvinout do bohatých ekosystémů. Později vyzdvihlo tyto mořské usazeniny do výšky vrásnění, které tvořilo Alpy, a tak se z mořského dna staly horské štíty. Tento příběh je jedním z hlavních důvodů, proč komise UNESCO ocenila jejich vědeckou hodnotu.

Enrosadira, hra barev na skalních stěnách

Kdo stráví v Dolomitech alespoň jeden večer, na tu chvíli nezapomene. Když slunce zapadá, bledé stěny se postupně zabarvují do růžova, oranžova a nakonec do ohnivě rudých tónů. Tomuto jevu se říká enrosadira. Světlá dolomitová hornina totiž odráží nízké večerní slunce zvláštním způsobem a na několik minut celé pohoří jakoby vzplane. Ráno se stejná hra barev odehrává v opačném pořadí a chladnější podobě.

Enrosadira není jen turistická atrakce. Je součástí místní kultury a lidových vyprávění, která barvám hor přisuzují kouzelný původ. Pokud chcete tento okamžik zažít, vyplatí se naplánovat pobyt tak, abyste byli za soumraku venku s výhledem na některou velkou stěnu. Ideální je nezůstávat jen ve svém ubytování, ale vyjít si na vyhlídku nebo k jezeru, kde se navíc zbarvené štíty odrážejí na hladině. Klidná voda dokáže celý zážitek zdvojnásobit a vytvořit obraz, který uvidíte jen v těchto horách.

Dolomitské skupiny v okolí Kronplatzu

Velkou výhodou Kronplatzu, italsky Plan de Corones, je jeho poloha. Tento vrchol vysoký 2275 metrů leží v Jižním Tyrolsku v severní Itálii a kolem něj se rozkládá hned několik dolomitských skupin, které patří do chráněného světového dědictví. Z jednoho místa tak máte na dosah různé podoby bledých hor, od osamělých věží po rozlehlé náhorní plošiny. Je dobré připomenout, že Kronplatz leží v Itálii, nikoli v Rakousku, i když je německý jazyk v okolí zcela běžný.

Mezi nejznámější patří skupina Tre Cime di Lavaredo, německy Drei Zinnen, tedy tři nápadné skalní věže, které patří k nejfotografovanějším horám celých Alp. Nedaleko leží také rozlehlá oblast přírodního parku Fanes-Sennes-Prags s náhorními plošinami, loukami a průzračnými jezery. Právě sem směřuje výlet do oblasti St. Vigil a Fanes. K nejkrásnějším cílům patří i jezero Pragser Wildsee, jehož smaragdová hladina pod strmými stěnami se stala symbolem celých Dolomit. Přehled dalších cílů najdete v sekci našich výletů.

Jak Dolomity chránit a jak se v nich chovat

Zápis na Seznam UNESCO neznamená jen ocenění, ale i závazek. Bledé hory jsou křehčí, než se z údolí zdá. Vysokohorská příroda se obnovuje pomalu a neopatrné chování dokáže napáchat škody, které tu zůstanou na řadu let. Proto se od každého návštěvníka očekává, že se bude chovat ohleduplně a nechá krajinu v takovém stavu, v jakém ji našel. Chránit takové místo není omezení, ale samozřejmá součást radosti z hor.

Několik zásad, které stojí za to dodržovat po celou dobu pobytu v Dolomitech.

• Zůstávejte na značených cestách a nezkracujte si serpentiny, protože sešlap ničí vzácné horské rostliny.
• Veškerý odpad si odneste zpět do údolí, a to i zbytky jídla, které v horách nepatří do přírody.
• Nerušte volně žijící zvířata a chovejte se tiše, obzvlášť za svítání a za soumraku.
• Neodnášejte si fosilie, kameny ani rostliny jako suvenýr, protože patří k chráněné lokalitě.
• Respektujte pravidla přírodních parků a pokyny místních správců.

Když budete tato pravidla dodržovat, přispějete k tomu, aby Dolomity zůstaly stejně krásné i pro ty, kdo přijdou po vás. Ochrana takové krajiny je společná věc a začíná u každého jednotlivého kroku.

Jak Dolomity nejlépe poznávat na výletech

Dolomity se dají poznávat mnoha způsoby a každý z nich ukazuje bledé hory z trochu jiné strany. Nejsnazší je vyjet lanovkou na některý vyhlídkový vrchol, odkud se otevírají široké panoramatické pohledy na okolní skupiny. Pohodlný rozhled je ideální pro rodiny s dětmi i pro ty, kdo si chtějí krajinu jen vychutnat bez velké námahy. Z výšky navíc nejlépe pochopíte, jak jsou jednotlivé skupiny hor poskládané v prostoru.

Kdo chce jít blíž, vydá se pěšky. Síť horských túr nabízí trasy pro úplné začátečníky i pro zkušené turisty, kteří zvládnou celodenní pochod pod velkými stěnami. Cestou míjíte horské chaty, kde můžete ochutnat místní kuchyni a nabrat síly. Nejlepší období pro pěší výlety trvá zhruba od června do září, kdy jsou cesty bez sněhu a chaty otevřené. Ať už zvolíte krátkou procházku, nebo náročnou túru, poznáte, proč se Dolomity řadí mezi nejcennější přírodní místa naší planety.