Sněžnice a zimní procházky u Kronplatzu

Zimní Kronplatz nejsou jen sjezdovky

Kronplatz, italsky Plan de Corones, je s nadmořskou výškou 2275 metrů jedním z nejznámějších zimních vrcholů Jižního Tyrolska na severu Itálie, nikoli v Rakousku. Sjíždět jeho svahy sem míří lyžaři z celé Evropy, okolní údolí ale nabízejí i mnohem tišší podobu zimy. Kdo hledá klid, pohyb ve vlastním tempu a blízké setkání se zasněženou krajinou, ocení zimní pěší turistiku a túry na sněžnicích. Nejde o adrenalin ani o rychlost, ale o pomalé objevování údolí, lesů a horských luk pokrytých čerstvým sněhem.

Sněžnice mají jednu velkou přednost. Rozloží vaši váhu na větší plochu, takže se ve sněhu nebortíte a dostanete se i tam, kam by vás běžná obuv nepustila. Chůzi na nich zvládne prakticky každý, kdo je zvyklý na běžné procházky, a základy si osvojíte během první půlhodiny. Právě proto jsou sněžnice vděčnou rodinnou i párovou aktivitou pro dny, kdy si chcete od sjezdovek na chvíli odpočinout a poznat okolí z jiné strany.

Kam vyrazit na sněžnice v okolí

Okolí Kronplatzu je protkané širokými hlavními údolími i klidnějšími bočními údolími, která se pro zimní procházky hodí obzvlášť dobře. Mezi nejoblíbenější patří údolí Antholz a Anterselva, sevřené vysokými štíty a známé svým klidem i čistou horskou atmosférou. Druhým tipem je Gsieser Tal, tedy Val Casies, dlouhé a tiché údolí, které zůstává stranou hlavního ruchu a v zimě se promění v jednu z nejpříjemnějších oblastí pro pohyb ve sněhu.

Obě údolí spojuje podobná devíza. Vedou jimi pozvolné trasy podél potoků a přes zasněžené louky, kolem roztroušených dvorců a lesních okrajů. Terén tu bývá mírný, takže si vyjížďku užijí i méně zdatní chodci a rodiny s dětmi. Zároveň platí, že čím výše a dál do bočních svahů zamíříte, tím více se blížíte volnému terénu, kde už je potřeba myslet na bezpečnost. Přehled dalších tipů na okolní údolí a výlety najdete v sekci výlety v okolí Kronplatzu.

Upravené zimní stezky a volný terén

Pro zimní procházky u Kronplatzu existují v zásadě dvě roviny náročnosti. První tvoří upravené zimní pěší stezky, které se v údolích pravidelně prohrnují a udusávají. Chodí se po nich pohodlně i v pevné turistické obuvi s dobrým profilem a často k nim ani sněžnice nepotřebujete. Bývají značené, vedou přehledným terénem a představují nejbezpečnější způsob, jak si užít zimní krajinu bez zvláštních zkušeností.

Druhou rovinou je volný, neupravený terén, kde teprve sněžnice naplno ukážou svůj smysl. Tady se pohybujete čerstvým, nedotčeným sněhem mimo vyšlapané cesty. Zážitek je o poznání intenzivnější, s tím ale roste i odpovědnost. Ve volném terénu je nutné rozumět sněhovým podmínkám, umět odhadnout svah a průběžně sledovat lavinovou situaci. Pokud takové zkušenosti zatím nemáte, začněte na udržovaných stezkách nebo se vydejte s místním horským průvodcem, který terén dobře zná.

Kde si půjčit sněžnice a co vzít s sebou

Sněžnice si nemusíte hned kupovat. Půjčit se dají ve sportovních půjčovnách a obchodech s horským vybavením v širším okolí, obvykle společně s trekovými holemi, které při chůzi ve sněhu výrazně pomáhají s rovnováhou a šetří nohy. Zapůjčení na den nebo dva vyjde mnohem levněji než nákup a je ideální, pokud si sněžnice chcete nejdříve vyzkoušet, než se rozhodnete pro vlastní pár.

Kromě samotných sněžnic se vyplatí připravit několik dalších věcí. Patří sem voděodolná a teplá obuv nad kotník, nepromokavé kalhoty, rukavice, čepice a sluneční brýle, protože sníh silně odráží světlo. Nezapomeňte na dostatek tekutin a menší svačinu, protože chůze ve sněhu vydá více energie než běžná procházka. Přes den se hodí i malý batoh, do kterého uložíte vrstvy, jež během pohybu odložíte.

• Sněžnice a hole jako základ výbavy, ideálně z půjčovny
• Voděodolná obuv nad kotník s dobrým profilem podrážky
• Vrstvené oblečení, které lze podle počasí přidat nebo ubrat
• Sluneční brýle a opalovací krém kvůli odrazu slunce od sněhu
• Voda, svačina a nabitý telefon pro případ potřeby

Jak se na sněžnicích vlastně chodí

Technika chůze na sněžnicích je jednoduchá, přesto se pár zásad vyplatí znát. Kráčíte o něco šířeji než obvykle, aby se rámy sněžnic vzájemně nepřekrývaly, a krok volíte spíše kratší a jistý. Do kopce pomáhají hroty a stupací železa pod chodidlem, kterými se zakousnete do svahu. Z kopce se naopak vyplatí mírně pokrčit kolena, zpomalit a nechat patu dosednout jako první.

Trekové hole využijete hlavně pro rovnováhu a oporu v hlubším sněhu. Nastavte si je tak, aby měla paže v lokti zhruba pravý úhel, do kopce je zkraťte a z kopce naopak prodlužte. Ve stopě ostatních se jde snáze než v panenském sněhu, proto se v prašanu vyplatí střídat toho, kdo jde vpředu, aby se únava rozložila. Pomalé a plynulé tempo je při zimní túře důležitější než rychlost.

Bezpečnost a lavinové nebezpečí

Zatímco na upravených stezkách v údolí jsou rizika malá, ve volném terénu je situace jiná. Lavinové nebezpečí je ve vysokých horách reálné a nelze ho podceňovat. Než se vydáte mimo značené a udržované cesty, vždy si zjistěte aktuální lavinovou předpověď pro Jižní Tyrolsko a zvažte, zda vámi zamýšlená trasa odpovídá vašim zkušenostem. Aktuální podmínky a vývoj oblohy si ověřte v sekci počasí na Kronplatzu.

Do otevřeného horského terénu nikdy nechoďte sami a bez rozmyslu. Řekněte někomu, kam máte namířeno a kdy se chystáte vrátit. Sledujte předpověď, protože v horách se podmínky mění rychle a mlha nebo sněžení dokáží srazit viditelnost na minimum. Pokud si nejste jistí, zvolte raději nižší a přehlednější trasu nebo služby místního horského vůdce, který zná terén i aktuální stav sněhu.

• Před túrou zkontrolujte lavinovou předpověď a stav sněhové pokrývky
• Ve volném terénu nechoďte sami a informujte okolí o svém plánu
• Sledujte počasí a otočte se včas, pokud se podmínky zhorší
• Bez zkušeností zůstaňte na upravených stezkách nebo jděte s průvodcem

Oblečení a vrstvení do zimních hor

Klíčem k příjemné zimní túře je vrstvení. Spodní vrstva by měla odvádět pot od těla, střední hřát a svrchní chránit před větrem a vlhkem. Během výstupu se rychle zahřejete a část vrstev odložíte, při zastávce nebo na hřebeni se naopak znovu obléknete. Právě proto se vyplatí nosit s sebou náhradní vrstvu i tehdy, když se ráno zdá počasí mírné.

Počítejte s tím, že vrchol je výrazně chladnější než dno údolí. Zatímco města a vesnice v okolí leží kolem 835 metrů nad mořem, vrcholové partie sahají až k 2275 metrům. Tento výškový rozdíl znamená znatelně nižší teploty, silnější vítr a jiné sněhové podmínky. Teplé rukavice, čepice a nákrčník patří do batohu i ve dnech, kdy dole svítí slunce. Přidejte termosku s teplým čajem a zimní procházka se promění v opravdové potěšení.

Kdy na sněžnice vyrazit

Zimní sezóna v okolí Kronplatzu trvá zhruba od prosince do března, kdy bývá v údolích i na svazích dostatek sněhu. Nejjistější podmínky panují obvykle v lednu a únoru, kdy je sněhová pokrývka nejvydatnější a dny se už začínají prodlužovat. V předjaří láká pevnější sníh a delší světlo, zároveň je ale potřeba víc hlídat oteplení a odpolední měknutí svahů.

Pro klidnou procházku se hodí spíše dopoledne a brzké odpoledne, kdy je nejlepší světlo a stihnete se pohodlně vrátit před soumrakem. Všední dny bývají tišší než víkendy, takže pokud hledáte samotu a ticho zasněžené krajiny, naplánujte si výlet mimo hlavní návštěvnické špičky. Odměnou vám bude nerušený klid a stopy jen ve vlastním sněhu.

Jak procházky spojit s dalšími zážitky

Sněžnice a zimní procházky se skvěle doplňují s dalšími poklidnými zimními aktivitami. Milovníci pohybu ve stopě ocení běžecké lyžování v okolí Kronplatzu, které vede podobně tichými údolími a nabízí odlišný, přesto stejně příjemný způsob, jak si užít zasněženou krajinu. Den se dá snadno rozdělit tak, že dopoledne vyrazíte na sněžnice a odpoledne si dopřejete odpočinek nebo kratší běžeckou trasu.

Pokud plánujete zůstat déle, vyplatí se zvolit základnu přímo v některém z okolních údolí. Přehled možností, kde složit hlavu po dni stráveném ve sněhu, najdete v nabídce ubytování v okolí Kronplatzu. Klidná boční údolí jako Antholz nebo Gsieser Tal jsou pro milovníky zimní pěší turistiky ideálním výchozím bodem a večer v teple horské chalupy je tou nejlepší tečkou za dnem stráveným na sněžnicích.