Piz da Peres

Hora, kterou z Kronplatzu vidíte celý den

Piz da Peres je ten špičatý vrchol, který máte z vrcholové plošiny Plan de Corones pořád na druhé straně sedla. Měří 2 507 m n. m. a od Kronplatzu ho dělí jen Furkelpass, sedlo ve výšce 1 789 m, přes které vede silnice SP 43 z Olangu do ladinského St. Vigilu.

Horopisně patří do Pragských Dolomit a přehledy ho uvádějí jako nejzápadnější ze šestice vrcholů zvaných Olanger Köpfe. Z jihu a z východu k masivu přisedá přírodní park Fanes-Sennes-Prags, takže za hřebenem už jste v chráněném území se zbytkem pragské skupiny.

Praktický důsledek té blízkosti je příjemný. Nemusíte nikam přejíždět. Když na vrchol Kronplatzu vyjedete lanovkou a sejdete dolů, zbude vám den, do kterého se Piz da Peres pohodlně vejde. A naopak, jde to spojit i obráceně, protože výchozí bod je jen pětadvacet minut autem z Brunecku.

Od Furkelpassu po značce tři a potom dvanáct

Normální výstup začíná u přehradní nádrže na Furkelpassu, kde je parkoviště a dva hostince. Prvních pár set metrů se jde po široké štěrkové cestě se značkou číslo 3, pak se trasa zúží do strmější stezky, obejde pískovou jámu zvanou Sandgrube a stáčí se pod severovýchodní patu hory přes volný jehličnatý les.

Na sedle Dreifingerscharte ve výšce zhruba 2 330 m se otevře výhled na pragské vápence a cesta se napojuje na značku číslo 12, která vás posledními serpentinami dovede ke vrcholovému kříži. Celý okruh měří kolem sedmi a půl až osmi kilometrů a nastoupáte na něm zhruba 750 až 810 metrů, podle toho, kterou variantu zpět si vyberete.

Pozor na to, že se časy ve zdrojích hodně rozcházejí. Oficiální turistické stránky Olangu jsou nejopatrnější a uvádějí až čtyři hodiny jen na výstup a dvě a půl až tři hodiny na sestup. Portály s naměřenými trasami hlásí pro celý okruh tři a čtvrt hodiny. Rozdíl není v trase, ale v tempu, takže si podle sebe vyberte a radši přidejte rezervu.

O čase rozhodne suťový žlab pod sedlem

Technicky na trase není nic, co by chtělo lano nebo jištění. Jediné dvě místa, kde se postupuje pomaleji, jsou úzká stezka v travnatém svahu nad lesem a hlavně velký suťový žlab, který stoupá širokými serpentinami k Dreifingerscharte. Drobná suť pod nohama ujíždí a při sestupu je to protivnější než nahoru.

Co se tam vyplatí mít. Hůlky, které vám v suti ušetří kolena. Boty s pořádnou podrážkou nad kotník, protože v drti se v nízkých trailovkách kloužete. A jistý krok, bez kterého se v horní části nebudete cítit dobře. Náhradní strmá varianta sestupu po skalních stupních vede místy těsně pod stěnami a je vzdušnější než výstupová cesta, takže si ji nechte na suchý den.

Na okruh se dá navázat i zastávkou v chatě Ücia Picio Prè, která stojí na západní straně hory a bývá po ruce na cestě zpátky k sedlu. Provozní dobu si ověřte dopředu, u menších chat se mezi sezónami mění. Přehled zázemí v okolí máme v článku o horských chatách a rifugiích.

Z vrcholu uvidíte Kronplatz z profilu

Vrcholový kříž stojí na širokém zaobleném hřebeni, takže je kde se posadit. Nejzajímavější je severní strana, odkud máte Kronplatz celý z profilu, včetně sjezdovek a vrcholové plošiny s muzei. Z téhle strany je mnohem lépe vidět, jak zvláštní tvar ta hora má, než když na ní stojíte.

Na druhou stranu se otevírá hřeben k Dreifingerspitze, pod ním leží jezírko Hochalpensee a dál dolů St. Vigil s údolím Rautal. Na východě pak pokračují pragské vápence k Dürrensteinu a nad planinu Plätzwiese. Pro fotky je lepší dopoledne, odpoledne jde slunce proti vám a severní stěny Kronplatzu zapadnou do kontrastu.

Severní stěnou vede zajištěná cesta z roku 2022

Od července 2022 má Piz da Peres vlastní zajištěnou cestu a je to nejmladší ferrata v okolí Kronplatzu. Vede ve třech úsecích, obtížnost je odstupňovaná jako C v prvním úseku, C/D ve druhém a A/B ve třetím, takže se celek běžně uvádí jako C/D. Nejtěžší místo je na první skalní věži druhého úseku.

Nástup leží asi ve 2 260 m na západním hřebeni a je označený informační tabulí. Přístup od sedla trvá hodinu a čtvrt po štěrkové cestě se značkou 3 a potom po dvanáctce B kolem chaty Ücia Picio Prè a horní stanice lanovky Pre da Peres. Celý den s ferratou vychází zhruba na pět hodin a 870 metrů převýšení, v každém z obou hlavních úseků je navíc nouzový výstup.

⚠️ Není to cesta pro začátečníky. Kdo zvládá B/C a nebojí se krátkých úseků C/D, bude se bavit, ostatní ať jdou normální značkou. Ocelové lano je nové, takže bez rukavic si po dvou hodinách sedřete dlaně. Co do výbavy a půjčoven shrnujeme v článku o via ferratách v okolí Kronplatzu, a hotový třídenní plán, který na Piz da Peres začíná, máme jako itinerář na tři dny se třemi ferratami.

Parkoviště na sedle je malé, autobus jede od St. Vigilu

Furkelpass je přes den v sezóně plný. Parkovacích míst na sedle je málo a stání u silnice se podle italského pravidla silničního provozu pokutuje, takže se nevyplatí doufat, že se někam vmáčknete. Oficiální jihotyrolské stránky dokonce v letní sezóně od jízdy autem odrazují kvůli ucpané silnici.

Bez auta to jde ze dvou stran, ale jen jedna je přímá. Od St. Vigilu jezdí v létě na sedlo linka 463, zhruba každou hodinu, a v St. Vigilu navazuje na linku 462 z Brunecku do Pederü. Z Olangu přímý spoj na sedlo nejede, městská linka 435.2 vás doveze do Geiselsbergu nebo k Bad Bergfall a dál se jde pěšky. Jízdní řády a přestupy rozebíráme v článku o autobusech a vlacích po Pustertalu.

Kdo jede autem, ať vyráží brzy. V osm ráno je na sedle místo a na suťovém žlabu je ještě chládek. Výhoda téhle hory je, že se vejde do dopoledne, takže stihnete vyjít i dojet zpátky, než se silnice naplní.

Okno bez sněhu je od konce června do října

Trasa míří severní a severovýchodní stranou, kde se sníh drží dlouho. Prakticky schůdná bývá od konce června a vydrží do první větší nadílky, obvykle tedy do poloviny října. Ve zbytku roku v suťovém žlabu leží firn nebo zledovatělý sníh a je to úplně jiná disciplína.

V září a v první polovině října je to na téhle hoře nejhezčí. Ubude lidí, tráva na hřebeni zežloutne a vzduch je čistší, takže panorama k pragským vápencům drží až k obzoru. Zároveň si ale ověřte předpověď, protože odpolední bouřky umí v Dolomitech přijít i na konci sezóny a na otevřeném hřebeni není kam se schovat. Základní postupy máme v článku o bezpečnosti v horách.

V zimě sem vedou sjezdovky, ne značka

Zajímavost, kterou si u hory jménem Piz da Peres většina lidí neuvědomí. Jedna z pěti nejprudších sjezdovek Kronplatzu, Pre da Peres, nese jméno po téhle hoře a vede na druhé straně sedla, odkud se lyžař kabinkovou lanovkou vrátí nahoru. Furkelpass se navíc udržuje průjezdný celou zimu právě kvůli lyžařskému provozu, i když bez zimních pneumatik se nahoru nevyškrábete.

Samotný vrchol je v zimě něco jiného. Letní značka číslo 3 se v zimě nepoužívá, terén nad sedlem je skialpový a suťový žlab se mění v lavinový svah. Kdo tam chce, potřebuje lavinovou výbavu, zkušenost a přečtený bulletin, který vychází v pět odpoledne a ráno se aktualizuje. Rozebíráme ho v článku o lavinové předpovědi. Nenáročnou zimní alternativu v okolí najdete mezi trasami na sněžnicích, přehled sjezdovek pak v průvodci sjezdovkami na Kronplatzu.

Odkud informace pocházejí

Výška vrcholu, trasa, značky a sedlo Dreifingerscharte jsou z turistických stránek Olangu a z databází naměřených tras. Parametry ferraty z července 2022 včetně odstupňované obtížnosti a nouzových výstupů jsou z topa specializovaného katalogu zajištěných cest. Výška Furkelpassu, číslo silnice SP 43, autobusové linky 463, 462 a 435.2 a upozornění na malé parkoviště jsou z oficiálního jihotyrolského turistického portálu. Vzdálenost z Brunecku je spočítaná routerem nad daty OpenStreetMap, ne odhadnutá.

⚠️ Dva údaje se ve zdrojích rozcházejí a je dobré to vědět. U výšky vrcholu se objevuje 2 507 m i 2 506 m, většina zdrojů drží vyšší číslo. A časy výstupu kolísají od tří a čtvrt hodiny za celý okruh po čtyři hodiny jen nahoru, takže je v textu uvedené rozpětí, ne jedno číslo. Stav ověřen 10. 11. 2026, provozní údaje chat a jízdní řády se před novou sezónou aktualizují.