Přírodní park Fanes-Sennes-Prags
Přírodní park Fanes-Sennes-Prags patří k největším chráněným územím Dolomit. Rozkládá se mezi údolími Prags, Fanes a Badia jižně od Kronplatzu a spojuje rozlehlé náhorní plošiny, alpské louky, horské chaty a vápencové štíty. Poradíme, kudy do parku vstoupit, jaké túry si vybrat a na co myslet při plánování v hlavní sezóně.
Ilustrační foto
Přírodní park Fanes-Sennes-Prags a jeho rozloha
Přírodní park Fanes-Sennes-Prags patří mezi největší chráněná území Dolomit a představuje jednu z nejrozmanitějších horských oblastí celého Jižního Tyrolska. Rozkládá se mezi údolími Prags, Fanes a Badia, tedy jižně a jihovýchodně od masivu Kronplatzu, který místní znají také pod názvem Plan de Corones a jehož vrchol dosahuje výšky 2275 metrů. Rádi bychom hned na začátku připomněli, že Kronplatz i celý tento park leží v italském Jižním Tyrolsku, nikoli v Rakousku, i když blízkost hranice a německy znějící názvy mohou u návštěvníků občas vzbudit opačný dojem.
Park spojuje rozlehlé vysokohorské náhorní plošiny, otevřené alpské louky, roztroušené horské chaty a strmé vápencové štíty do jednoho celku, který lze poznávat po mnoho dní a stále přitom objevovat nová zákoutí. Právě spojení širokých plání a náhle se zvedajících skalních stěn dává této části Dolomit její osobitý ráz a činí z ní vyhledávaný cíl pěších návštěvníků od jara až do podzimu. Kdo hledá klidnější prostředí než na frekventovaných sjezdovkách kolem hlavního masivu, najde tady množství tras, na kterých potká jen zlomek lidí.
Jak park souvisí s Kronplatzem
Pro mnoho návštěvníků je Kronplatz přirozeným výchozím bodem, odkud se do parku vydávají. Masiv leží severně od chráněného území a tvoří jakýsi rozcestník mezi třemi hlavními údolími regionu Pustertal. Z okolí Kronplatzu, zejména z Brunecku a z obcí v údolí Badia, se dá k branám parku dostat po silnici i veřejnou dopravou během poměrně krátké doby, což z něj dělá vhodné zázemí pro pěší výpravy.
Zatímco Kronplatz nabízí panoramata, lanovky a rozhlednu na vrcholu, park Fanes-Sennes-Prags představuje jeho tišší a divočejší protějšek. Mnozí návštěvníci proto kombinují oba světy, jeden den stráví na sjezdovkách a vyhlídkách hlavního masivu a další den zamíří do klidnějších plání parku. Kdo chce mít obě oblasti na dosah, ocení možnost naplánovat si letní túry tak, aby jednotlivé výlety navazovaly a nebylo nutné každý den dlouho přejíždět.
Hlavní brány do parku
Do parku se vstupuje z několika směrů a každá brána má svou vlastní atmosféru i typ krajiny. Tři z nich patří mezi nejznámější a nejlépe dostupné.
- St. Vigil. Obec St. Vigil in Enneberg je klasickým nástupním místem do oblasti Fanes. Odtud vede cesta do vysoko položených plání, které daly parku část jména. Podrobnosti k tomuto směru najdete na stránce věnované trase St. Vigil a Fanes.
- Údolí Prags a jezero Pragser Wildsee. Údolí Prags proslulo především horským jezerem Pragser Wildsee, které se řadí k nejfotografovanějším vodním plochám celých Dolomit. Jezero bývá výchozím bodem okružních tras i náročnějších výstupů a více se o něm dozvíte na stránce Pragser Wildsee.
- Plošina Plätzwiese. Vysoko položená louka Plätzwiese, italsky Prato Piazza, otevírá výhledy na okolní štíty a slouží jako rozcestí mnoha cest. Bližší informace shrnuje stránka Plätzwiese a Prato Piazza.
Každá z těchto bran vede k jinému typu zážitku. St. Vigil a oblast Fanes lákají spíše na dlouhé přechody přes náhorní plošiny, údolí Prags nabízí ikonické jezero a okolní vrcholy a Plätzwiese je oblíbená mezi těmi, kdo chtějí získat panoramatický rozhled s poměrně mírným převýšením. Všechny tři body přitom spojuje síť značených cest, takže je možné je vzájemně propojovat do delších okruhů.
Vysokohorské plošiny a vápencové štíty
Charakteristickým rysem parku jsou rozlehlé náhorní plošiny, které se v této nadmořské výšce rozprostírají do překvapivé šířky. Alpské louky se tu střídají s kamenitými úseky a s pásy kleče, nad nimiž se tyčí bledě zbarvené vápencové stěny. Právě tyto stěny dávají Dolomitám jméno i jejich pověstnou barevnou proměnlivost během dne, kdy skály za rozbřesku a za soumraku nabírají teplejší tóny.
Rozsáhlé pláně jsou domovem horské fauny a flóry a v letních měsících se na nich pasou stáda. Roztroušené horské chaty slouží jako zázemí pro občerstvení i noclehy a umožňují rozdělit delší přechody do několika dní. Návštěvníci by měli počítat s tím, že počasí se ve vyšších polohách mění rychle a že i za jasného rána může odpoledne přijít bouřka, proto se vyplatí vyrážet brzy a mít s sebou vrstvené oblečení.
Ladinské legendy a říše Fanes
Oblast není výjimečná jen přírodou, ale také silnou kulturní vrstvou. Park je opředený ladinskými legendami, které se tradují po generace a patří k nejcennějšímu ústnímu dědictví dolomitských údolí. Nejznámější z nich je pověst o říši Fanes, bájné horské říši, jejíž příběh o vzestupu a pádu se dochoval v ladinské tradici a dodnes se váže právě k plošinám tohoto parku.
Ladinština je svébytný jazyk, kterým se v okolních údolích stále mluví, a spolu s ním se udržují také zvyky, řemesla a vyprávění. Kdo chce lépe porozumět kulturnímu pozadí kraje, ocení stránku o ladinské kultuře ve Val Badia, která přibližuje, jak úzce jsou zdejší legendy spojené s konkrétními místy v horách. Znalost těchto příběhů dodává i obyčejné procházce po pláni další rozměr, protože mnohé skály a jezera mají v legendách své vlastní jméno a roli.
Túry od nenáročných po náročné
Park nabízí trasy pro velmi široké spektrum návštěvníků. Najdou se tu pohodové vycházky vhodné i pro rodiny s dětmi, které vedou po mírných pláních k chatám a vyhlídkám, stejně jako dlouhé a fyzicky náročné přechody, jež předpokládají dobrou kondici, jistý krok a rozvahu při plánování času.
Pro první seznámení s oblastí bývají vhodné kratší okruhy z některé z hlavních bran, na které si člověk vyhradí zhruba dvě až tři hodiny. Zdatnější návštěvníci si mohou naplánovat celodenní přechody mezi plošinami s převýšením v řádu stovek metrů. U delších tras doporučujeme počítat s rezervou a nespoléhat na to, že se vše stihne přesně podle mapy, protože terén i počasí mohou tempo výrazně zpomalit. Přehled dalších možností a inspiraci pro sestavení programu najdete v sekci výlety a mezi letními túrami.
Praktické informace a regulace vjezdu
V hlavní sezóně bývá vjezd na některá místa v parku regulovaný, což se týká zejména přístupových silnic k nejnavštěvovanějším bodům. Regulace mívá podobu omezeného počtu parkovacích míst, časových oken pro vjezd nebo doporučení využít návazné autobusy. Konkrétní podmínky se rok od roku mění, a proto vždy doporučujeme ověřit aktuální pravidla předem, ideálně těsně před cestou.
Kdo si dopravu naplánuje s předstihem, vyhne se zbytečnému čekání i situaci, kdy je parkoviště již od dopoledních hodin zaplněné. V mnoha případech je pohodlnější nechat auto v údolí a využít veřejnou dopravu nebo se do parku vydat pěšky z níže položené brány. Tím se navíc sníží zátěž na citlivé horské prostředí, které je jako chráněné území pod zvláštní ochranou.
Pro pobyt v parku platí obvyklá pravidla pohybu v chráněné krajině. Návštěvníci by měli zůstávat na značených cestách, nerušit pasoucí se zvířata, odnášet si odpadky s sebou a respektovat pokyny správy parku i personálu horských chat. Ohleduplné chování je základním předpokladem toho, aby oblast zůstala zachovaná i pro další generace.
Ubytování a plánování pobytu
Protože je park rozlehlý, vyplatí se zvolit ubytování tak, aby byla vybraná brána snadno dostupná. Zázemí nabízejí obce v okolních údolích i samotný region kolem Kronplatzu, odkud se dá vyrážet na různé strany podle počasí a nálady. Přehled možností a tipy, kde se ubytovat, shrnuje stránka ubytování.
Při plánování více dní se osvědčuje střídat náročnější a klidnější program, aby si tělo mezi delšími túrami odpočinulo. Vhodné je také mít připravenou náhradní variantu pro případ nepříznivého počasí, protože v horách se podmínky mění rychle. S trochou přípravy se přírodní park Fanes-Sennes-Prags stává místem, kam se návštěvníci rádi vracejí, pokaždé s jiným cílem a po jiné cestě.