Jihotyrolská vína, co ochutnat a kam za nimi zajet

Jižní Tyrolsko dělá dvě věci, které spolu na první pohled nejdou dohromady. Sněhová střediska ve výškách nad dva tisíce metrů a špičkové víno. Vysvětlení je v geografii. Provincie se táhne od alpských hřebenů až po teplé údolí Adiže u Bolzana, kde je klima výrazně mírnější a vinice se pěstují už dva tisíce let.

Pro návštěvníka Kronplatzu z toho plyne jedna praktická věc. V Pustertalu vinice nejsou. Údolí je na víno příliš vysoko a příliš chladné. Nejbližší vinařská oblast začíná zhruba 40 minut na západ u Brixenu a hlavní vinařský region leží kolem Bolzana, což je z Brunecku zhruba hodina a půl. Víno si tu ale dáte v každé slušné restauraci a v obchodech je široký výběr.

Čím je jihotyrolské víno výjimečné

Oblast je rozlohou nejmenší mezi italskými vinařskými regiony, ale poměr kvalitních vín je tu nejvyšší v zemi. Většina produkce spadá pod označení Alto Adige DOC (Südtirol DOC).

Zvláštnost je v tom, že se tu na malé ploše pěstuje mimořádně široká paleta odrůd. Důvod je opět geografický. Vinice se táhnou od zhruba 200 metrů nad mořem v údolí Adiže až do výšek přes 1 000 metrů, takže se v jednom regionu potkávají podmínky pro burgundské bílé i pro plná červená vína.

Druhá zvláštnost je organizace. Velkou část produkce zajišťují družstevní vinařství (Kellerei, cantina), což jinde často znamená průměr. Tady je to naopak, družstva patří ke špičce a jejich vína běžně sbírají ocenění.

Zhruba dvě třetiny produkce dnes tvoří bílá vína, což je proti minulosti obrat. Ještě v polovině dvacátého století převažovala lehká červená, hlavně Vernatsch.

Bílá vína, která stojí za ochutnání

• Gewürztraminer. Vlajková loď oblasti. Aromatické víno s vůní růží, liči a koření, plné a nasládlé v aroma, ale často suché v chuti. Odrůda je spojená s obcí Tramin (Termeno) u Bolzana, podle níž nese jméno. Skvěle sedne k sýrům a asijské kuchyni.
• Sylvaner. Specialita údolí Eisacktal (Valle Isarco) u Brixenu, tedy nejblíž ke Kronplatzu. Svěží, minerální, s jablečnou kyselinkou. Ideální aperitiv a doprovod k rybám.
• Kerner. Další eisacktalská klasika, pěstovaná ve vysokých polohách. Aromatické, řízné a překvapivě dlouhé.
• Müller-Thurgau. Lehký a pitelný, v Eisacktalu roste v jedněch z nejvýš položených vinic Evropy.
• Weissburgunder (Pinot Bianco). Nejrozšířenější bílá odrůda regionu. Nenápadné, ale velmi dobré víno, které se hodí prakticky ke všemu.
• Sauvignon. V jihotyrolském provedení bývá elegantnější a méně křiklavý než novozélandský.

Červená vína

• Lagrein. Autochtonní odrůda z okolí Bolzana a nejvýraznější červené víno regionu. Tmavé, plné, s tříslovinami a tóny tmavého ovoce. Existuje i v růžové podobě jako Lagrein Kretzer, která je skvělá k lehčímu jídlu.
• Vernatsch (Schiava). Historicky nejpěstovanější odrůda oblasti. Lehké červené víno s nízkými tříslovinami, které se pije lehce chlazené. Nejznámější podobou je Kalterersee (Lago di Caldaro) od stejnojmenného jezera. Nečekejte velké víno, čekejte příjemné a pitelné.
• Blauburgunder (Pinot Nero). Ve vyšších polohách kolem Neumarktu vzniká několik velmi dobrých burgundských červených.
• Merlot a Cabernet. Pěstují se v nižších polohách, výsledky jsou solidní, ale nejsou to vína, kvůli kterým sem jezdit.

K jihotyrolské kuchyni, tedy ke Speckovi, knedlíkům a sýrům, sedne nejlépe Vernatsch nebo Lagrein Kretzer. Co ještě ochutnat, shrnuje článek co ochutnat v Jižním Tyrolsku.

Kam z Kronplatzu za vínem zajet

Eisacktal a Brixen, nejblíž

Údolí Eisacktal (Valle Isarco) začíná zhruba 40 minut jízdy západně od Brunecku a je to nejbližší vinařská oblast. Vinice jsou tu vysoko položené a specializují se na aromatická bílá vína, tedy Sylvaner, Kerner a Müller-Thurgau. Centrem je biskupské město Brixen (Bressanone) s klášterem Neustift (Novacella), jedním z nejstarších fungujících vinařství v Evropě, které stojí za návštěvu i architektonicky. Do Brixenu se dá zajet i na půlden v kombinaci s Plose.

Jihotyrolská vinná stezka

Südtiroler Weinstraße (Strada del Vino) vede od Nalsu severně od Bolzana až po Salurn na jižní hranici provincie. Je to zhruba sedmdesát kilometrů vinic, vesnic a vinařství. Z Brunecku je to na začátek trasy zhruba hodina a půl, takže jde o celodenní výlet, ale za jasného dne stojí za to. Nejznámější zastávky jsou Tramin, Kaltern (Caldaro) s jezerem a Eppan (Appiano).

Bolzano

Hlavní město provincie leží uprostřed vinic a je to zároveň nejjižnější místo, kam se z Kronplatzu vyplatí vyrazit na jeden den. Kromě vinařství tu najdete muzeum s Ötzim, ledovým mužem starým přes pět tisíc let. Kolem města rostou nejlepší Lagreiny.

Jak funguje ochutnávka ve vinařství

Návštěva vinařství je v Jižním Tyrolsku formalizovanější, než jsou Češi zvyklí z moravských sklípků.

• Objednejte se předem. Většina vinařství přijímá návštěvy jen na rezervaci, hlavně menší rodinné podniky. Družstevní vinařství mají obvykle otevřený prodejní pult s možností degustace bez objednání.
• Ochutnávka bývá placená, řádově 15 až 30 € za osobu podle rozsahu, někdy se částka odečte při nákupu.
• Nechte auto stát. Italský limit alkoholu je 0,5 promile a u řidičů s praxí do tří let nulový. Do vinařské oblasti se dá dojet vlakem přes Franzensfeste do Bolzana.
• Nakoupit můžete přímo, ceny ve vinařství bývají podobné jako v obchodě, výhoda je v šíři nabídky a v archivních ročnících.

Alternativou k výletu je posezení v Buschenschank nebo Hofschank, tedy v selském výčepu na statku, kde se čepuje vlastní víno a podává jednoduché domácí jídlo. Právě tahle instituce je jádrem podzimní tradice Törggelen, o které se víc dočtete v článku o zvycích a tradicích Jižního Tyrolska.

Víno v restauraci a co si objednat

V Pustertalu má i běžná hospoda typu Stube slušnou vinnou kartu s místními víny. Pár praktických poznámek.

• Víno na sklenici (offener Wein, vino sfuso) je běžné a kvalitní. Cena se pohybuje řádově kolem čtyř až sedmi eur za dva decilitry.
• Láhev v restauraci stojí obvykle dvakrát až třikrát tolik než v obchodě, což je v Itálii mírnější přirážka než u nás.
• Zeptejte se obsluhy. Doporučení bývá dobré a personál je na to zvyklý. Stačí říct, co jíte a kolik chcete utratit.
• Voda se objednává zvlášť a je placená, kohoutkovou vodu v restauraci obvykle nedostanete.

Jak to u stolu chodí celkově, od objednávky po spropitné, rozebírá text o jihotyrolských restauracích. Tipy na jídlo s výhledem má článek o panoramatických restauracích.

Co si přivézt domů

Když si chcete odvézt jednu až dvě lahve, které opravdu zastupují region, vybírejte takhle.

• Sylvaner nebo Kerner z Eisacktalu, protože tahle vína jinde nekoupíte a jsou nejvýraznějším místním specifikem.
• Gewürztraminer z Traminu, klasika, kterou poznají i lidé, co víno neřeší.
• Lagrein z okolí Bolzana, pokud máte rádi plná červená.
• Vernatsch (Kalterersee) jako lehkou letní klasiku.

Kupovat se dá přímo ve vinařství, ve větších supermarketech (výběr je překvapivě dobrý) nebo ve specializovaných obchodech v Brunecku. Kromě vína stojí za pozornost i místní destiláty, hlavně grappa a bylinné likéry, a jablečný mošt. Co dalšího se vyplatí odvézt, shrnuje článek co přivézt domů.

Praktická poznámka k přepravě. Víno vozte v kufru, ne v prostoru pro cestující, a lahve zabalte tak, aby o sebe nebouchaly. Pokud kupujete víc než pár lahví, ověřte si aktuální pravidla pro převoz alkoholu pro vlastní potřebu, uvnitř Evropské unie jsou limity velkorysé, ale nejsou neomezené.