Kaštanová cesta Keschtnweg začíná u kláštera Neustift nad Brixenem a skoro každý, kdo o ní slyšel, zná jen tenhle začátek. První etapa do Feldthurnsu je dobře popsaná, dostupná autobusem a v sobotu odpoledne na ní potkáte víc lidí než kaštanů. Popisujeme ji v plánu Brixen a Eisacktal na prodloužený víkend a krátce i ve třech podzimních dnech u Kronplatzu.
Tenhle víkend jde jinam. Začíná ve Feldthurnsu, přes Klausen pokračuje do vinařského Villanders a do Barbianu a končí u tří gotických kostelů v Dreikirchen. Je to jižní polovina eisacktalské kaštanové krajiny, kde jsou statky menší, vesnice leží na terasách vysoko nad údolím a turistů je znatelně méně. Autem byste ji neviděli, protože to podstatné leží mezi vesnicemi na polních cestách.
Plán počítá se dvěma nocemi v Klausenu. Je to jediné místo na trase, kde staví vlaky, odkud jezdí autobusy do Feldthurnsu i do Barbianu a kde po setmění najdete otevřenou restauraci i mimo Törggelen.
Törggelen je podzimní sezóna mladého vína a pečených kaštanů. Jméno má po Torggl, dřevěném lisu na víno ve sklepích statků. Turistická organizace Jižního Tyrolska ho vymezuje od začátku října do konce listopadu, informační centrum ve Feldthurnsu mluví o období od konce září do začátku listopadu. Prakticky to znamená, že nejjistější jsou víkendy v polovině a ve druhé polovině října. Kaštany už padají, listí v hájích žloutne a statky mají otevřeno.
Od poloviny října do začátku listopadu navíc běží kulinářské kaštanové týdny, kdy restaurace podél Keschtnwegu vaří kaštanová menu. Hodí se jako záloha na večer, kdy máte vybraný Buschenschank plný.
Listopad je klidnější, ale počítejte s tím, že řada hostinců už zavírá na zimní přestávku a lanovky na Kronplatzu stojí. Proč je v údolí v listopadu ticho, rozebíráme v článku listopad mezi sezónami. Kdy se svádí dobytek a jaké slavnosti podzim provázejí, najdete v přehledu Almabtrieb a podzimní slavnosti.
Celá kaštanová cesta měří přes 90 km a je po celé délce značená nápisem Keschtnweg. Informační centrum v Klausenu ji dělí na pět etap. Tenhle víkend bere druhou a třetí, které dohromady dají zhruba šestnáct a půl kilometru a vejdou se do dvou odpolední.
| 🥾 Etapa | Úsek | Délka | Nahoru a dolů | Čas chůze |
| 1 | Neustift do Feldthurnsu | 17 km | 660 m a 388 m | 5 h 30 min |
| 2 | Feldthurns do Klausenu | 5,8 km | 95 m a 428 m | 1 h 55 min |
| 3 | Klausen přes Villanders do Barbianu | 10,8 km | 621 m a 298 m | 3 h 55 min |
| 4 | Barbian přes Ritten do Bozenu | 33,9 km | 934 m a 1 498 m | 11 h 15 min |
Údaje pocházejí z popisu etap na webu informačního centra Klausen, ověřeno 7. 10. 2026. První etapu uvádíme pro srovnání, do tohohle plánu nepatří. Nejvýš se ve třetí etapě dostanete k vyhlídce Wetterkreuz ve výšce 825 m, nejníž leží Klausen, zhruba 523 m.
Obtížnost je nízká. Jde o polní a lesní cesty a kus asfaltu mezi statky, jediné prudší stoupání čeká hned za Klausenem v údolí Thinne. Pevné boty s hrubou podrážkou se vyplatí, protože na podzim jsou cesty plné spadaného listí a ostnatých slupek kaštanů.
Pro Törggelen se otevírají dva typy selských podniků. Buschenschank stojí ve vinařské oblasti a nalévá víno, které statek sám sklidil a uložil. Hofschank leží mimo vinice, vlastní víno nemá a podává vybraná jihotyrolská vína od vinařství. V jižním Eisacktalu najdete hlavně ty první.
Statky, které splňují kritéria značky Roter Hahn a podílejí se na akci Törggelen am Ursprung, vyvěšují u vchodu „Buschen“, tedy věnec s červenou stuhou. Ten říká, že víno i velká část jídla pocházejí z vlastního hospodářství. Kde věnec nevisí, nemusí být hůř, ale nemáte tu záruku.
Klasické menu jde po chodech. Začíná ječnou polévkou, sýrovými špeclemi nebo Schlutzkrapfen, tedy půlměsíčky plněnými špenátem a tvarohem. Pokračuje selskými klobásami s kysaným zelím a knedlíkem, uzeným hovězím Surfleisch nebo žebry. Na konec přijdou smažené Krapfen a pečené kaštany. Pije se mladé víno a Siaßer, sladký kvasící mošt, který existuje jen pár týdnů po vinobraní. Víc o jídlech, která tu stojí za ochutnání, najdete v článku co ochutnat v Jižním Tyrolsku a o zdejších odrůdách v přehledu jihotyrolských vín.
Buschenschanky jsou malé statky s pár stoly a často jedním zavíracím dnem v týdnu. V sobotu večer bez rezervace nepočítejte s místem. Zavolejte den předem, telefon najdete na vývěsce statku nebo vám ho dá informační centrum v Klausenu či ve Feldthurnsu.
Autem je to z Brunecku do Klausenu zhruba 47 km a necelá hodina, nejdřív Pustertalem k Brixenu a pak údolím Eisacku na jih. Do Barbianu počítejte necelých 58 km a hodinu jízdy. V Klausenu zaparkujete na placených parkovištích na okraji starého města, do historického centra se autem nejezdí.
Vlakem jedete z Brunecku Pustertalskou dráhou do Franzensfeste a tam přestoupíte na brennerskou trať směr Bozen. Klausen i Waidbruck na ní mají stanici. Jak funguje veřejná doprava v údolí, rozepisujeme v plánu Pustertal bez auta.
Na místě vám pokryjí všechno tři autobusové linky. Linka 343 jezdí z Klausenu do Feldthurnsu, 342 z Brixenu do Feldthurnsu a 346 spojuje Klausen přes Waidbruck s Barbianem. Díky tomu nikdy nemusíte jít stejnou cestu zpátky. Vyplatí se Mobilcard Südtirol, která v roce 2026 stála 30 € na tři dny pro dospělého a 15 € pro dítě. Ceny aktualizujeme před další sezónou. Řada ubytovatelů dává hostům kartu hosta s jízdným v ceně, jak to funguje, vysvětlujeme v článku karta hosta a jak ušetřit.
Po Törggelenu nesedejte za volant. Italský limit je 0,5 promile a autobus nebo taxi z Barbianu do Klausenu vyjde levněji než jakákoli pokuta.
Barbian leží na terase ve výšce 857 m nad Waidbruckem a poznáte ho zdálky podle věže farního kostela sv. Jakuba, která se odklání od svislice o 1,57 m. Od vesnice vedou dvě značené varianty, mezi kterými si třetí den vyberete podle toho, kolik vám po sobotě zbylo sil.
Kratší varianta vede přímo k Dreikirchen. Je to zhruba 3,3 km a 310 m stoupání po cestách 3 a 6, zpátky se jde po cestě 11 kolem hřiště. Celkem počítejte se dvěma hodinami. Delší okruh přidá Barbianské vodopády, měří kolem 8,6 km, stoupá zhruba o 670 m a zabere asi čtyři hodiny. Nejvyšší stupeň vodopádu padá z výšky 85 m.
Dreikirchen jsou tři malé gotické kostely postavené do sebe, zasvěcené sv. Gertrudě, sv. Mikuláši a sv. Máří Magdaléně. Nejstarší z nich je doložený už v roce 1237. Hned vedle stojí hostinec, kde se dá posedět s výhledem přes údolí na Dolomity. S kočárkem tudy neprojedete, s většími dětmi bez potíží.
Pokud vás baví kláštery a poutní místa, najdete jejich přehled v článku kláštery a poutní místa kolem Kronplatzu.
Čtvrtá etapa Keschtnwegu vede z Barbianu přes Saubach na náhorní plošinu Ritten, kolem zemních pyramid u Unterinn a přes Signat dolů k hradu Runkelstein u Bozenu. Měří 33,9 km a podle informačního centra trvá přes jedenáct hodin, takže se do víkendu nevejde. Kdo má den navíc, může ji rozdělit a z Rittenu sjet do Bozenu lanovkou Rittner Seilbahn. Jednosměrná jízdenka stála v roce 2026 podle regionálního tarifu 8 €, zpáteční 13 €, a Mobilcard platí i na ni.
Kdo naopak chce zůstat blíž Pustertalu, má z Klausenu kousek do Villnösstalu pod Geislerspitzen. Ten spojujeme s lanovkou na Plose v plánu Plose a Villnösstal na dva dny.
Statky na trase prodávají vlastní víno, speck, sýry a sušené ovoce. Čerstvé kaštany vydrží v chladu a suchu jen pár týdnů, pak plesniví, takže je kupujte až poslední den. Tipy, co se z Jižního Tyrolska vyplatí vézt domů a jak to převézt, máme v článku co si přivézt domů.
Kdo se do Eisacktalu vrací víc let po sobě, ať příští podzim vezme první etapu od kláštera Neustift a přespí v Brixenu. Obě poloviny kaštanové cesty se navzájem doplňují a dohromady dávají celý podzimní Eisacktal.
Dobrý itinerář stojí na jednom principu, zůstat na místě a nepřejíždět. Ubytujete se v jedné vesnici a odtud vyrážíte na vrchol, k jezerům i do měst. Uvedené časy jsou orientační, provoz lanovek si před cestou ověřte u zdroje.
Nepotřebujete. Klausen má vlakovou stanici na brennerské trati, do Feldthurnsu jezdí autobus 343 a do Barbianu linka 346 přes Waidbruck. Auto je spíš na obtíž, protože po Törggelenu stejně nesmíte řídit. Mobilcard Südtirol stála v roce 2026 na tři dny 30 € pro dospělého, ceny aktualizujeme před další sezónou.
Podle informačního centra Klausen měří 17 km, stoupá o 660 m a klesá o 388 m, chůze zabere asi pět a půl hodiny. Vede z kláštera Neustift do Feldthurnsu a navazuje přesně na začátek tohohle plánu. Podrobně ji popisujeme v itineráři Brixen a Eisacktal na prodloužený víkend.
V pátek a v sobotu večer ano. Statky mají pár stolů, často jeden zavírací den v týdnu a v říjnu bývají plné. Zavolejte den předem, číslo najdete na vývěsce statku nebo vám ho dá informační centrum v Klausenu či ve Feldthurnsu.
Větší děti ano, etapy jsou technicky lehké a dají se kdykoli ukončit u autobusu. Nejdelší den má 10,8 km a kolem 620 m stoupání, to je pro dítě do osmi let hodně. S kočárkem se na polní cesty ani k Dreikirchen nedostanete.