Mühlbach a pevnost Mühlbacher Klause (Rio di Pusteria)

Tržní městečko tam, kde se Pustertal zužuje do soutěsky

Mühlbach, italsky Rio di Pusteria, leží v 777 metrech nad mořem přesně v místě, kde Pustertal ústí do Eisacktalu. Údolí se tu stahuje do úzkého hrdla mezi zalesněnými svahy a celé staletí to znamenalo jediné. Kdo chtěl do Pustertalu, musel projet tudy. Právě z toho vyrostla obec i pevnost, kvůli které se sem dnes jezdí.

Obec má zhruba 3 330 obyvatel (stav k 31. prosinci 2025) a rozlohu 84,12 km². Katastr sahá od 695 metrů na dně údolí až po 3 132 metrů v hřebenech nad Valsem, takže pod jedno jméno spadá dno údolí i vysokohorské terény. Tržní práva má Mühlbach od roku 1269 a historické jádro kolem Kirchplatzu si zachovalo podobu tržního městečka, ne vesnice. Hned pod centrem leží Mühlbacher Stausee, nádrž na Rienze, kolem které vede vycházková cesta.

Pro plánování je dobré vědět, že Mühlbach není horské středisko. Je to dopravní uzel a základna, ze které se vyjíždí nahoru. Kdo hledá vesnici s výhledem, bydlí spíš v Meransenu. Kdo chce mít blízko k Brixenu i ke Kronplatzu zároveň, má v Mühlbachu nejkratší nohy na obě strany.

Pevnost, která dvě stě let rozhodovala, kdo projede dál

Mühlbacher Klause, italsky Chiusa di Rio Pusteria, je uzávěra údolí, ne hrad na kopci. Hradební zeď s kulatými nárožními věžemi přehrazuje celé hrdlo údolí a má dvě opevněné brány, západní Mühlbacher Tor a východní Vintler Tor. Silnice i obchodní cesta vedly přímo skrz ni, takže ji nešlo objet.

Starší uzávěra, zvaná Haslacher Klause, se poprvé připomíná roku 1269 a postavili ji bratři Meinhard, pozdější Meinhard II. Tyrolský, a Albert Gorický. Dnešní stavba vznikla kolem roku 1460 za vévody Zikmunda Tyrolského zhruba dvě stě metrů východně od té původní. Až do roku 1500, kdy vymřel gorický rod, tudy vedla zemská hranice mezi Tyrolskem a Gorickem.

Vedle vojenské role fungovala Klause jako celnice. Vybíralo se tu mýto z vozů, které mířily od Trevisa a z Benátek na sever, a v areálu stála kovárna a stáje. Bojovalo se tu ve válce o španělské dědictví v roce 1703 a znovu při tyrolském povstání roku 1809. Poškozené vnitřní stavby pak místní rozebrali na stavební kámen. Obnova začala až v roce 1978, kdy silnici přeložili mimo areál. Dnes je to zajištěná zřícenina, ne obydlený objekt, a přesně tak si ji představte.

Dovnitř se dostanete jen ve čtvrtek

Tohle je nejdůležitější praktická věta celé stránky. Klause je přístupná od června do poloviny října a vždy jen ve čtvrtek, dopoledne od 9.30 do 12.00 a odpoledne od 14.30 do 16.30. Za špatného počasí se nezpřístupňuje. Vstoupit se dá jen s průvodcem, prohlídky začínají v 9.30, 10.45, 14.30 a 15.45 a trvají zhruba hodinu.

Skupiny do pěti osob se můžou přidat bez objednání, větší skupina si termín domlouvá předem přímo se spolkem Verein Mühlbacher Klause, který areál spravuje. Prohlídka vyšla naposledy na 4 € za dospělého (ověřená částka za sezónu 2025, před novou sezónou ji aktualizujeme), děti do dvanácti let mají vstup zdarma a s kartou AlmencardPlus nebo Mobilcard je prohlídka zdarma i pro dospělé.

Mimo tyhle hodiny zůstává areál zavřený, ale samotná hradba je vidět z Pustertalské silnice mezi Mühlbachem a Vintlem a stojí u ní parkoviště. Ve směru od Mühlbachu ji máte po levé ruce, od Vintlu po pravé. Když tedy projíždíte kolem v jiný den, počítejte s fotkou zvenku, ne s prohlídkou. Sama Klause je tak skoro jediné místo v okolí, kde na dni v týdnu záleží víc než na počasí.

Meransen, Vals a Spinges leží o pět set metrů výš

Pod obec patří tři osady a všechny leží vysoko nad údolím, což lidi plánující ubytování často zaskočí. Meransen (Maranza) se rozkládá mezi 1 380 a 1 510 metry, Vals (Valles) mezi 1 340 a 1 410 metry a Spinges (Spinga) mezi 1 090 a 1 190 metry. Rozdíl proti návsi v Mühlbachu je tedy klidně šest set metrů převýšení a s ním i jiné počasí, jiná teplota a v zimě jiná sněhová jistota.

Z Meransenu a z Valsu vyjíždějí lanovky prázdninové oblasti Gitschberg Jochtal, Berg-Nesselbahn nad Meransenem a Jochtalbahn nad Valsem. V roce 2026 jedou od 14. května do 7. listopadu denně od 8.30 do 16.45. Jízdenka koupená online nebo v automatu je o 10 % levnější a držitelé karty Brixen Südtirol Guest Pass mají 25 % slevu na vícedenní jízdenky při nákupu na pokladně nebo v automatu.

Nad Mühlbachem začíná také Valler Tal, boční údolí mířící na sever, které vede ke stejnojmenné osadě a dál do hor. Je to klidnější alternativa k hlavním trasám a dobře se kombinuje s vesnicemi na protější sluneční terase, zejména s Terentenem.

Lanovka do Meransenu dojezdila v roce 2025

Starší průvodci i mapy pořád ukazují kabinovou lanovku z Mühlbachu do Meransenu. Ta už nejezdí. Poslední jízdu absolvovala v březnu 2025 po bezmála sedmi desetiletích provozu a byla to malá kabina pro zhruba osmdesát lidí za hodinu.

Náhradou má být nová oběžná lanovka, která povede od nádraží přes dvě mezistanice do Meransenu a zvládne kolem 800 osob za hodinu. Projekt se připravuje bezmála dvacet let, naráží na správní žaloby a na spor o umístění horní stanice. Obec mluví o zprovoznění do konce roku 2026, ale termín zatím není jistý a my ho tady neslibujeme. Do té doby se do Meransenu dostanete autem nebo autobusem, počítejte s tím při výběru ubytování bez vlastního vozu.

Autem, vlakem i autobusem se sem dostanete snadno

Autem sjeďte z dálnice A22 u Brixenu nebo Vahrnu a dál po Pustertalské silnici směr Bruneck. Z Mühlbachu je to do Brixenu 10,9 km a zhruba 14 minut, do Brunecku 25,8 km a zhruba 29 minut a na sluneční terasu do Terentenu 12,6 km a zhruba 16 minut (spočteno nad daty OpenStreetMap).

Vlakem to jde taky. Mühlbach má zastávku na Pustertalské dráze a přijíždí se sem s přestupem ve Franzensfeste. Až se otevře Riggertalská spojka, přestup odpadne a jízda z Bolzana do Brunecku se zkrátí zhruba o čtvrt hodiny. Zdroje ale uvádějí termín od konce roku 2026 až po léto 2027, takže do té doby počítejte s přestupem. Podrobněji to rozebírá text o veřejné dopravě v Pustertalu.

Autobusová linka 401 mezi Brunneckem a Brixenem zastavuje přímo v centru obce a po cestě obsluhuje také Vintl, Kiens, St. Lorenzen a klášter Neustift. Jízdní řád platí od 14. prosince 2025 do 12. prosince 2026. Kdo bydlí u zapojeného ubytovatele, jezdí s kartou Südtirol Guest Pass po regionálních vlacích i autobusech zdarma.

S čím se výlet vyplatí spojit

Samotná Klause zabere i s prohlídkou zhruba hodinu a půl včetně parkování, takže se z ní nedá udělat celý den. Nejlogičtější je čtvrteční dopoledne u pevnosti a odpoledne nahoře, ať už lanovkou z Valsu, nebo za mlýny do Terentenu. Druhá dobrá kombinace vede na západ, do dvaceti minut jste v Brixenu i u kláštera Neustift.

Nejlepší období je od června do poloviny října, protože jindy je pevnost zavřená. Září a začátek října mají navíc menší provoz na Pustertalské silnici a v Eisacktalu už začíná sezóna mladého vína. V zimě sem jezdí hlavně lyžaři do Meransenu a Valsu, samotné údolí u Mühlbachu je v tu dobu spíš průjezdné místo. Tipy na okolní obce shrnuje přehled nejhezčích vesnic Pustertalu, praktické věci kolem parkování a poplatků najdete v sekci praktických informací.