Nejhezčí vyhlídky a fotomísta u Kronplatzu

Proč mířit za výhledy právě do okolí Kronplatzu

Okolí Kronplatzu patří v Jižním Tyrolsku mezi nejvděčnější kouty pro milovníky panoramat a fotografie. Leží v italských Dolomitech, tedy nikoli v Rakousku, jak se občas mylně traduje, a právě spojení strmých vápencových věží, klidných horských jezer a širokých vyhlídkových plošin dělá z této oblasti místo, kam se vyplatí vracet. Ať už fotíte na zrcadlovku, nebo jen mobilem, najdete tu scenérie, které obstojí na stěně obývacího pokoje i v cestovatelském deníku. Na následujících řádcích vás provedeme čtyřmi nejsilnějšími zastávkami a poradíme, kdy vyrazit a jak se vyhnout největší tlačenici.

Pokud plánujete během jednoho dne více zastávek, promyslete si pořadí podle světla a podle vzdálenosti mezi místy. Přehled dalších možností najdete v našem rozcestníku výletů, delší pěší varianty pak v sekci letních túr. Než vyrazíte, doporučujeme mrknout také na předpověď počasí, protože v horách se podmínky mění během hodin a čistá obloha rozhoduje o tom, jak daleko dohlédnete.

Vrchol Plan de Corones a kruhové panorama

Vrchol Plan de Corones ve výšce dva tisíce dvě stě sedmdesát pět metrů je nejpohodlnější způsob, jak získat rozhled na velkou část Dolomit bez dlouhého stoupání. Nahoru vede několik kabinových lanovek, takže se sem dostanou i rodiny s dětmi nebo návštěvníci, kteří nechtějí zdolávat převýšení po svých. Odměnou je otevřené panorama do všech světových stran, ve kterém při dobré viditelnosti rozeznáte hřebeny a věže vzdálených skupin.

Fotograficky nejvděčnějším bodem je zvon Concordia 2000, který stojí přímo na vrcholové plošině a funguje jako přirozené popředí do širokých záběrů. Když ho umístíte do spodní třetiny snímku a za něj necháte prostor hor, získáte kompozici s hloubkou a jasným měřítkem krajiny. Doporučujeme obejít zvon dokola a hledat úhel, ve kterém se za ním neschovávají technické stavby lanovek. Podrobnosti o výstupu i dojezdu shrnujeme na stránce Plan de Corones.

Pragser Wildsee a smaragdová hladina

Jezero Pragser Wildsee, česky někdy zvané Pragské divoké jezero, patří k nejfotografovanějším vodním plochám celých Dolomit. Jeho smaragdově zelená hladina se za bezvětří promění v zrcadlo, ve kterém se odráží mohutná stěna hory Seekofel. Klasický záběr, jaký znáte z pohlednic, vzniká od dřevěné loděnice u břehu, kde půjčují tradiční veslice. Loďka na hladině dodává snímku měřítko i romantickou náladu a je to detail, kvůli kterému sem řada fotografů jezdí opakovaně.

U tohoto jezera platí, že o kvalitě zážitku i fotek rozhoduje čas příjezdu. V hlavní sezoně bývá kolem poledne u břehu velmi rušno a klidnou hladinu bez desítek lidí v záběru pořídíte hlavně brzy ráno. Počítejte také s letní regulací vjezdu automobilů, která platí od prvního července do patnáctého září vždy od devíti do šestnácti hodin. V tomto okně se k jezeru autem nedostanete a je potřeba využít veřejnou dopravu, kolo nebo přijet mimo uvedené hodiny. Vše, co k plánování potřebujete, najdete na stránce Pragser Wildsee.

Tre Cime di Lavaredo, ikona Dolomit

Tři skalní věže Tre Cime di Lavaredo jsou pravděpodobně nejznámější siluetou celých Dolomit a jejich profil poznáte na první pohled. Zblízka působí monumentálně a nabízejí nespočet kompozic podle toho, ze které strany je nasvítí slunce. Okruh kolem masivu je klasikou mezi horskými túrami a poskytuje měnící se pohledy na věže z různých úhlů, od klasického čelního profilu až po sevřenější záběry z boku.

I zde hraje zásadní roli čas příjezdu, protože jde o velmi vyhledávané místo a v poledních hodinách bývá na trase i na parkovištích plno. Nejlepší světlo přichází brzy ráno, kdy se skály barví do teplých tónů a lidí je výrazně méně. Pokud chcete věže zachytit v klidu a s prostorem pro stativ, vyplatí se ranní start. Trasy, výchozí body a tipy na fotografování shrnujeme na stránce Tre Cime di Lavaredo.

Plätzwiese, tichá plošina s výhledem

Vysokohorská plošina Plätzwiese, italsky Prato Piazza, je tipem pro ty, kdo hledají široké panorama bez největších davů. Rozlehlé travnaté louky vytvářejí neobvykle otevřený prostor, ze kterého se rozhlédnete po okolních dolomitských skupinách. Na rozdíl od nejznámějších míst tu bývá klidněji, což ocení každý, kdo chce mít v záběru krajinu, a ne zástupy návštěvníků.

Plošina funguje skvěle jako popředí i pozadí zároveň. Nízké ranní nebo večerní slunce tu krásně modeluje trávu a jemné vlny terénu, takže i bez dramatické skály vzniknou snímky s náladou. Kombinace klidu a rozhledu dělá z tohoto místa ideální zastávku na závěr dne, kdy se dav u jezer už rozjíždí domů. Přístup i praktické informace popisujeme na stránce Plätzwiese a Prato Piazza.

Kdy je nejlepší světlo

Pro krajinářskou i cestovatelskou fotografii platí v horách jednoduché pravidlo. Nejhezčí a nejměkčí světlo přichází brzy ráno a znovu k večeru, kdy je slunce nízko nad obzorem a jeho paprsky procházejí atmosférou pod plochým úhlem. Krajina v těchto chvílích získává teplé tóny, stíny se prodlužují a skály i tráva dostávají plastický, trojrozměrný vzhled. Naopak polední světlo bývá tvrdé a ploché, barvy vyblednou a kontrast je nepříjemně vysoký.

Ranní hodiny mají ještě jednu velkou výhodu. Hladiny jezer bývají klidnější, vzduch je čistší a je zde výrazně méně lidí. Pokud chcete zachytit dokonalý odraz hory ve vodě, je časné ráno prakticky bez konkurence. Večerní světlo zase krásně zabarví západní stěny hor a hodí se na místa, odkud máte výhled směrem k zapadajícímu slunci. Vždy si dopředu ověřte aktuální počasí, protože i skvělé místo ztratí kouzlo, když se přes hřebeny přeženou mraky.

Jak se vyhnout davům

Nejúčinnější způsob, jak mít oblíbená místa téměř pro sebe, je jednoduchý. Přijeďte brzy. U Pragser Wildsee i u Tre Cime di Lavaredo rozhoduje o klidu právě čas příjezdu, a kdo dorazí s prvním světlem, obvykle zaparkuje bez problémů a fotí bez lidí v záběru. Pozdní odpoledne bývá druhým klidnějším oknem, kdy se jednodenní návštěvníci vracejí domů, ale počítejte s tím, že světlo se rychle mění.

• Ranní start. První hodiny po rozednění nabízejí prázdné trasy, klidnou hladinu a nejlepší světlo v jednom.
• Regulace u jezera. U Pragser Wildsee počítejte s omezením vjezdu od prvního července do patnáctého září vždy od devíti do šestnácti hodin a plánujte příjezd mimo toto okno nebo veřejnou dopravou.
• Klidnější alternativy. Když jsou hlavní hvězdy přeplněné, zamiřte na plošinu Plätzwiese, kde bývá výrazně volněji.
• Mimo špičku sezony. Pozdní jaro a časný podzim přinášejí méně lidí a často i čistší vzduch pro daleké výhledy.

Praktické tipy na fotografování

Pár drobností dokáže z obyčejné dovolenkové fotky udělat snímek, ke kterému se budete rádi vracet. Hledejte popředí, které dodá záběru hloubku, ať už je to zvon Concordia 2000 na vrcholu, dřevěná loděnice u jezera nebo osamělý kámen v trávě na plošině. Umístěte hlavní horu mimo úplný střed a nechte kolem ní prostor, aby vynikla její velikost.

Do batohu se vyplatí přibalit lehký stativ na ranní a večerní záběry při slabším světle, utěrku na orosenou optiku a náhradní baterii, která v chladném ránu vydrží méně, než jste zvyklí. Pro odrazy na hladině fotografujte za bezvětří a co nejníže u vody. A hlavně, nechte si čas. Nejlepší snímky vznikají, když na místě chvíli zůstanete a počkáte, až se světlo a mraky složí do té správné chvíle. Další inspiraci na celodenní program najdete mezi tipy na výlety a delšími letními túrami.